Blízký východ sleduje ukrajinské hranice se zděšením
Východní Evropa a Blízký východ jsou od sebe zdánlivě daleko, ale není to tak docela pravda. Zvlášť výrazně se to projevuje v těchto dnech a případná válka na Ukrajině by mohla v Orientu vyvolat nevídané otřesy. Důvodů je řada. Ukrajina je obrovským producentem obilí a dalších potravin a ty se z velké části exportují na Blízký východ.
Čtvrtina egyptské spotřeby obilí pochází právě z Ukrajiny, v případě zemí, jako je Libanon nebo Izrael, to je více než polovina. 90 procent těchto produktů Ukrajina vyváží přes Černé moře a tento přísun by se během války zastavil. Rusko by pravděpodobně ukrajinské přístavy zničilo, takže dopad by mohl být dlouhodobý.
V řadě blízkovýchodních zemí žijí masy lidí na hranici přežití a vlády ceny chleba dotují. Jakýkoliv výkyv cen nahoru je pro tyto státy katastrofální zprávou. Část obilí zas pochází z Ruska a to by v případě uvalení sankcí na dolarové obchody také znamenalo omezení dovozu a zvýšení cen.
Obilí a programátoři
Nejde jen o potravinovou bezpečnost. Pro řadu zemí je Ukrajina důležitým dodavatelem jiného zboží. Příkladem může být Izrael, země s výkonnou ekonomikou, ale malým přírodním bohatstvím. Podstatná část izraelské spotřeby železa nebo dřeva pochází z Ukrajiny a od tohoto importu se přímo odvozuje jeho schopnost stavět nebo udržet funkční armádu.
Izraelci také doma už dávno narazili na strop v oblasti kvalifikovaných pracovníků v oblasti IT a zaměstnávají na dálku stále více odborníků právě na Ukrajině – pro izraelské firmy tam pracuje asi 20 tisíc programátorů. Ohrožené firmy už nyní přemýšlejí o tom, zda by dokázaly v případě delšího konfliktu přesunout část těchto lidí jinam a udržet s nimi kontakt.
Specificky Izrael by také zřejmě byl cílovou zemí imigrace ukrajinských Židů, kterých mohou být desítky tisíc. Rostoucí nacionalismus v Rusku, vybičovaný válkou, by také mohl vyhnat část příslušníků tamní židovské komunity na Západ – nebo do Izraele.
Jiný problém řeší Turecko, které je přes Černé moře ruským sousedem a také odběratelem energií nebo příjemcem příjmů od ruských turistů. Turecká ekonomika skomírá a vláda prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana si nemůže dovolit jakýkoli výkyv.
Navíc Turecko bylo dosud předním dodavatelem zbraní na Ukrajinu, zejména dronů, které by v případě konfliktu sehrály významnou úlohu. Teď bude Erdogan čelit ruskému tlaku, aby ve spolupráci s Ukrajinci ustal – a připravil se tak o příjmy.
Import a export
Už nyní napětí kolem ruských hrozeb Ukrajině vyvolalo zvýšení cen energie a fosilních paliv. Pro řadu chudších států Blízkého východu to může znamenat katastrofu, protože obecně zvyšuje cenovou hladinu, ale zdánlivě může vyhovovat exportérům ropy a plynu.
Moskva oznámila stažení části vojáků od ukrajinských hranic. Vrací se na základny
Číst článek
Řada států skutečně získá větší příjmy, ale málokterý je schopen podstatně zvýšit svou těžbu. Krize přišla v období, kdy naopak řada z nich má problémy – alžírský export ohrožují spory s Marokem, libyjský zas domácí chaos a podobně.
Vítězem tohoto kola je Katar, který na americkou žádost zvýšil export zkapalnělého plynu do Evropy, a tak snížil evropskou závislost na ruském plynu. To povede k nárůstu úlohy států, jako je právě Katar. Celkově se dá říci, že část blízkovýchodních zemí možná bude schopná posílit své postavení vůči Evropě i Americe, protože se zvýší jejich význam pro západní bezpečnost. Nikdo se nebude starat o problematické jednání Kataru, Turecka nebo Saúdské Arábie, protože ve hře budou úplně jiné faktory.
Příchod a odchod
Krize kolem Ukrajiny zvýraznila důležitost vývoje poslední dekády – bohatší a silnější Američané dobrovolně odcházejí z Blízkého východu a vyklizeného prostoru se okamžitě ujímá chudší a slabší Rusko, jež ze sebe udělalo nepostradatelného spojence pro řadu zemí a dalších hráčů včetně Kurdů.
Už teď je vidět, že vlády v Turecku nebo Izraeli nechtějí zaujímat vůči Rusku příliš kritické postoje, protože na Moskvě v některých otázkách dost závisejí – třeba Izrael ve věci Íránu a také dění v Sýrii. Té se týká poslední poznámka.
Rusko během několika let svého angažmá v Sýrii své jednotky na bojišti rychle střídalo, takže podstatná část ruské armády má zkušenost s přímým bojovým nasazením. Platí to ale i obecněji. Rusko si v Sýrii vyzkoušelo, jak Západu vložit nohu do dveří, a teď tuto zkušenost uplatňuje ve věci Ukrajiny.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Proč je dobré míti zaručenou mzdu
Petr Holub
Ficova politika na všechny čtyři světové strany
Kamila Pešeková
Běží veřejná debata o novém učivu na základních školách, ale problém je jinde
Petr Šabata
Daňová politika ODS se k pravici blíží asi tak, jako koleje k sobě navzájem
Julie Hrstková