Bolavé myšlení, dobrovolná ignorance

Ve středu zveřejnil americký International Republican Institute průzkum nálad v zemích Visegrádské čtyřky.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Premiéři zemí Visegrádské čtyřky | Zdroj: ČTK

Na Slovensku se 60 procent respondentů domnívá, že přítomnost NATO zvyšuje napětí a snižuje bezpečnost. Neutralitu vůči NATO i Rusku by preferovalo na Slovenku 73 procent, v Česku 61 procent, v Maďarsku 58 a v Polsku 53 procent dotázaných. Na Slovensku se 75 procent respondentů domnívá, že Rusko může být bezpečnostním partnerem. Druhé je Česko s 59 procenty.

Česko vede jinde: 40 procent dotázaných věří, že EU je tlačí k opuštění tradičních hodnot. Následuje Slovensko s 36 procenty. Nejvíc Slováků - 41 procent - zároveň pokládá Rusko za strážce tradičních hodnot. Češi jsou druzí se 27 procenty.

Vlajka NATO před sídlem Severoatlantické aliance v Bruselu. | Zdroj: Reuters

V zemích V4 se také zkoumalo, jak velké množství lidí si myslí, že jsou blíž k Rusku než k EU. První bylo Maďarsko. Že jejich sociální postavení je spíš ruské než evropské si tam myslí 39 procent, a 37 procent se spíše cítí v Rusku než v EU, pokud jde o ekonomiku a životní úroveň. Na druhém místě je Slovensko (26 a 22 procent), Česko je poslední (15 a 16 procent).

Průzkum však nemůže změřit míru dobrovolné ignorance respondentů. O NATO a EU, natož o Rusku zpravidla mnoho nevědí, žijí mýty a vlastními představami. Zapojí především první signální soustavu a když navíc – od ruských spojenců v jejich zemích, často v nejvyšších politických funkcích – dostávají návod, kdo je nepřítel, ukážou na NATO a EU jako viníky bídného stavu vlastní duše.

Rozum nemusí vždy zvítězit nad šílenstvím

Příčiny tohoto chování popsal minulý týden šéf lidovců Pavel Bělobrádek: intelektuální pohodlnost, neochota zapojit mozkovou šedou kůru a často nedostatek vzdělání. Do popředí pak vystupuje nenávist, pokrytectví, předsudky, strach a závist. Recept je tedy zdánlivě prostý: postavit proti tomu kritické myšlení, řekl Bělobrádek.

Jenže kritického myšlení nejsou podobní lidé často vůbec schopni. Nemají k tomu předpoklady od přírody, tak jako se jiní narodí bez hudebního sluchu nebo manuálně nezruční. Chceme-li přiblížit realitu, musíme na tyto lidi působit opět přes první signální soustavu.

Třeba pomůžou oficiální údaje ruských státních orgánů. Podíl příjmů 20 procent nejbohatších obyvatel Ruské federace vzrostl v prvním čtvrtletí tohoto roku na 45,7 procenta. O rok dříve to bylo 45,6 procenta. Podíl příjmů 20 procent nejchudších obyvatel Ruské federace představoval pouze 25,7 procenta z celkového množství peněžních příjmů.

Podíl mezd, které jsou pro mnoho lidí jediným zdrojem obživy, stále klesá, v prvních třech měsících roku o 0,8 procenta v porovnání se stejným loňským obdobím. Zároveň se zvyšuje podíl sociálních dávek.

Rusko je na třetím místě ve světě. Ale jde o množství vražd na hlavu, jak uvádí Generální prokuratura Ruské federace. V roce 2015 bylo zabito více než 14 500 lidí, čili 10,2 člověka na 100 000 obyvatel. První místo obsadilo Mexiko, druhé Brazílie.
Bělobrádek řekl i to, že rozum nemusí vždy zvítězit nad šílenstvím, protože myšlení bolí. Zkusit to ale můžeme.

Alexandr Mitrofanov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme