Povolební Papinův hrnec v Bosně a Hercegovině

V povolební Bosně a Hercegovině je už teď jasné, že výsledek hlasování může vést pouze k proměně v klasický stát, nebo rozdělení už tak papírové federace. Další vývoj je důležitý také pro Českou republiku a zbytek Evropy. Rozpad balkánského státu může zavdat příčinu k dalšímu ozbrojenému konfliktu v našem blízkém okolí a zmatku v jedné z nových bran běženců směřujících přes Balkán do Evropy.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V posledních volbách vyhrál srbský národovec Milorad Dodik | Foto: Darko Vojinovic | Zdroj: ČTK/AP
Přehrát

00:00 / 00:00

Thomas Kulidakis: Povolební Papinův hrnec v Bosně a Hercegovině

Tříapůlmilionová formální federace je de jure vedená tříčlenným předsednictvem. Každou entitu země zastupuje jeden Srb, Chorvat a Bosňák, neboli bosenský muslim.

Kromě toho má každá část federace vlastní parlamenty a úřady spravující Republiku Srbskou a chorvatsko-bosňáckou Federaci Bosny a Hercegoviny.

De facto ale zemi vládne Vysoký představitel pro Bosnu a Hercegovinu, kterého jmenuje mezinárodní společenství. Jeho jednotky také dohlížejí na mír v zemi.

V Bosně se sčítají hlasy, za Srby vyhrál dlouhodobý nacionalista. Pozorovatelé se obávají manipulace s hlasy

Číst článek

Jedná se o základní dělení v rámci složité struktury, kterou je potřeba načrtnout pro pochopení budoucího vývoje. Už od uzavření Daytonské dohody, která ukončila válku v roce 1995, se země nachází v pasti vzájemného konfliktu jednotlivých entit.

Ty se různě snaží vzájemně blokovat své návrhy, získávat poziční výhody, radí se o dalším postoji ve svých metropolích.

V případě Srbů tedy Srbska a Ruska. Chorvaté tradičně s Chorvatskem, Bosňáci s Tureckem a nad vším se snaží dohlížet Evropská unie a Spojené státy.

Jednota z donucení

V posledních volbách ale opět vyhrál srbský národovec Milorad Dodik, který se netají zdrojem všech svých rozhodnutí. Vždy, než něco udělá, poradí se s Bělehradem a Moskvou. I po volbách se hodlá nejdříve sejít se srbským prezidentem, až potom s ostatními členy předsednictva Bosny a Hercegoviny.

V něm zasedne na chorvatské straně umírněný sociální demokrat Mladen Ivanič, který vystřídá nechvalně proslulého nacionalistu Dragana Čoviče.

Čovič ale prohrál kvůli hlasům Bosňáků. Jeho strana tedy hodlá právními kličkami blokovat vše, co se dá.

Bosňáci, kteří tvoří přes polovinu populace, vyslali Šefika Džaferoviče. Tedy člověka blízkého srdci a politice doposud sloužícího Bakira Izetbegoviče, který nedávno proslul vyzvedáváním tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana coby ochránce a otce všech muslimů.

Ten vše využil ve svůj prospěch a před nedávným referendem o posílení svých pravomocí uspořádal v Sarajevu svou jedinou kampaň pro Turky žijící v Evropě. Ostatní země Erdoganovi a jeho lidem politickou agitaci zakázaly.

Výbušná směs

Vše výše popsané tvoří výbušnou směs. Buď se jednotlivé komunity a entity dohodnou a pokročí k vytvoření skutečné federace. Což je nepravděpodobné, ale na základě tlaku ze zahraničí možné. Druhá možnost je rozpad země, k jejíž jednotě se po volbách rychle přihlásily Spojené státy americké.

Bosna, nová zastávka na cestě na Západ? Chudou zemi testují migranti a žádosti o azyl

Číst článek

Není se co divit, protože jestliže nyní Papinův hrnec tlakuje, rozpadem země by mohl bouchnout. Toho si je vědomo i Rusko, které krotí radikála Dodika v jeho fantaziích o osamostatnění Republiky Srbské. Evropská unie se snaží nepřátele chycené v jedné zemi mírnit, jak to jen jde.

Po těchto volbách je ale jasné, že jednota z donucení je stále více neudržitelná. Jediné, co zemi drží pohromadě, je neochota mateřských zemí Srbů a Chorvatů riskovat konflikt a neexistence vůdčí metropole pro Bosňáky. Nová válka by spustila další migrační vlnu, se kterou by se - už tak spory o migraci oslabená - Evropa musela vypořádat.

Především ale v nastalém zmatku není jasné, co bude s nelegálními běženci na balkánské stezce, kteří u bosenské Bihaće zkouší překročit chorvatskou a tím i unijní hranici. Mezitím si Bosnu a Hercegovinu snaží koupit Čína jako další nástupní můstek do Evropské unie. Náš klid tedy může zmizet rychleji, než se nám zdá.

Thomas Kulidakis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme