Brazílie se totiž s Českou republikou nedá vůbec srovnávat. Rozlohou je 107krát větší, 309 brazilských měst má víc než 100 tisíc obyvatel (v Česku je to 6) a možná nejblíže k sobě mají obě země ve statistice medailí na letních olympijských hrách (v případě paralympioniků je ovšem celkový poměr 79:4). Brazílie strčí Českou republiku do kapsy také v mnoha jiných ohledech.

Při posledních volbách v roce 2014 se do tamního dvoukomorového parlamentu dostalo pouhých 28 politických stran. Nemají sice stranu s názvem, co se nevejde na volební lístek, možnost vymyslet si vlastní kandidátské jméno ale generuje velmi zajímavé adepty na politiky. Bin Ládin, Barack Obama, známí hrdinové jako Batman, Hulk, Pan Houba, neznámí hrdinové jako Pan Břicho, ti, co slibují vyčistit politiku jako Šampon nebo Mýdlo, a pak také ti, co se netají svým věkem s volebními jmény jako Jednounohouvrakvi nebo Už Umřel. O jedny volby dřív získal nejvíc voličských hlasů šašek, který se pyšnil tím, že je negramotný a vůbec neví, jak parlament funguje.

Možná ještě působivější jsou rozměry politických krizí a skandálů v brazilské politice. Podle organizace Transparência Brasil bylo v jednu dobu vyšetřováno kvůli korupci 303 z 513 poslanců a víc než polovina senátorů. Nejvyšší soud vyšetřuje kvůli braní úplatků i poslaneckého zpravodaje pro návrh protikorupčního zákona.

Šéf poslanecké sněmovny (teď už bývalý) dostal za korupci, praní špinavých peněz a devizové úniky patnáct a čtvrt roku za mřížemi. Vyšetřování se nevyhnulo ani šéfovi senátu. Osm ministrů současné brazilské vlády je obviněných kvůli korupci. A prezident prohlásil, že důsledky korupce přece nemohou brzdit zemi, a obviněné členy vlády odmítá odvolat.

Při sesazování exprezidentky (která je z velkých politických ryb paradoxně nejčistší) v parlamentu hlasovali kongresmani výslovně ve jménu dětí, boha, tchyně, domácích mazlíčků a jeden dokonce ve jménu nechvalně známého mučitele z dob vojenské diktatury.

Policie musela také najmout chemiky a historiky umění. Provádějí expertízy a ocenění uměleckých děl z majetku zatčených manažerů, kteří roztáčeli úplatková čerpadla v polostátní ropné firmě Petrobras. Veřejné galerie jsou rázem bohatší o stovky zabavených obrazů a soch.

Do médií se téměř v reálném čase dostávají přepisy výslechů hlavních obviněných, ať už jde o politiky, podnikatele nebo ty, kdo vše domlouvali či nosili balíky peněz z firem do sekretariátů politických stran. Podobné to bylo s telefonickými odposlechy: se zpožděním pár hodin se v hlavních televizních zprávách odvysílal soukromý hovor mezi tehdejší prezidentkou a jejím předchůdcem.

Brazílie prochází obrovskou ekonomickou recesí, často se říká, že horší propad ještě naměřen nebyl. Uprostřed toho všeho ale dokázala tahle, pro některé možná banánová republika, uspořádat Mistrovství světa ve fotbale a Olympijské hry. Brazilci nadále chodí v desítkách tisíc nejen na fotbal, ale taky na politické demonstrace. Proti předchozí vládě i proti té současné.

Je ale přece jen něco, v čem Brazílie nedrží oproti jiným zemím žádný unikát a v čem je vlastně šedivá a průměrná. Má totiž naprostý nedostatek seriózních, slušných a charismatických politických lídrů.

David Koubek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít