O nahrávky v brazilském politickém čutání není nouze. Některé jsou skutečně prominentní. Například někdejší telefonický rozhovor mezi sesazenou prezidentkou a jejím předchůdcem, který okamžitě uniknul do médií. Podle jednoho, dosti rozšířeného výkladu na ní domlouvali to, jak Dilma Rousseffová jmenuje exprezidenta Lulu do vlády a touto kličkou ho tak uchrání od vyšetřování v rámci korupční kauzy.

Nejnovější zkušenost s tímhle „sportem" neprokázal nikdo jiný než současný prezident Michel Temer. Na nahrávce, o které píše deník Globo, se má domlouvat se šéfem velké masozpracovatelské firmy na jiné korupční kličce: penězi od velkořezníků se mají zacpat ústa bývalému šéfovi sněmovny. Ten je zavřený na 15 let do vězení za praní špinavých peněz a nemá tak už co ztratit. Klidně by se tak mohl rozhovořit o tom, co ví o obřím korupčním skandálu, paralyzujícím vládu i parlament.

Prezident Temer jakákoliv obvinění vehementně odmítá, stejně jako jakákoliv předchozí. Jenže z jeho reprezentace začínají malé kluby stahovat své hráče – rozuměj: malé koaliční strany mu začínají vypovídat poslušnost a objevily se první ministerské demise. Velká část diváků tohoto utkání rozhořčením píská a začínají z tribun i křičet.

Další kandidát na brazilského reprezentačního kapitána, se teď dočasně stahuje ze sportu. Senátor Aécio Neves, který kandidoval na prezidenta proti Rousseffové a Temerovi, totiž nejnověji také neustál jednu nahrávku. Žádá na ní po majiteli již výše zmíněných masokombinátů milionový příspěvek. Senátorovi pro jistotu vystavil červenou kartu pro vykonávání jeho funkce přímo Ústavní soud.

Jediný velký kandidát z minulých prezidentských voleb, nad kterým se nevznáší disciplinární distanc za možnou korupci, je politik socialistické PSB Eduardo Campos. Ten totiž těsně před volbami zemřel při leteckém neštěstí. Policie sice vyšetřuje, zda i malá cessna, která se s ním zřítila, nebyla zakoupena za černé peníze. To ale už ani nestojí za řeč, tenhle faul se odehrál v podstatě za pomezní čarou.

Pohled na současnou politickou reprezentaci v Brazílii připomíná hru, kdy nově nastoupený kapitán (současný prezident Temer) nechce připustit, že jeho tým s ním samotným v čele fauluje při hře a možná i bral dopink, což sice spousta diváků vidí, ale rozhodčí zatím stále nesahá pro červenou kartu a arbitráž zatím nevynáší soud. Přece jen fotbalové hřiště není boxerský ring, kam se dá hodit ručník, nebo kde se dá soupeř knokautovat.

Zápas je třeba dohrát, i když je střídačka prázdná (málokdo se odvažuje do takové hry a někteří hráči jsou zranění – rozuměj: přímo obžalovaní z korupce). Skoro si říkám, že je vlastně dobře, že „naše" reprezentace předvádí hru, jejíž kreativita za tou brazilskou velmi, ale velmi zaostává.

David Koubek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít