Nemilosrdný tikot brexitových hodin

Britská premiérka bude mít další šanci proměnit stále více trapné a bezvýchodné jednání o podmínkách odchodu z Evropské unie v alespoň částečný úspěch. Může ho dosáhnout, pokud připraví svou zemi i kontinentální partnery na odložení odchodu z Evropské unie. Theresa Mayová totiž nebude mít příliš co říct o pokrocích v jednání o změně stávající dohody ani britským zákonodárcům, ani zprostředkovaně zahraniční veřejnosti.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Brexit | Foto: Matt Dunham | Zdroj: ČTK/AP

Evropská unie stále trvá na svém a dohodu upravit nechce. Nemá na to ani čas, protože by změny musely schválit členské země, včetně několika parlamentů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Thomas Kulidakis: Nemilosrdný tikot brexitových hodin

Nic na tom nezměnilo tvrzení britské strany, že se daří plnit úkol daný britským zákonodárným sborem, který chce právně závazný dodatek ohledně takzvané irské pojistky. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker ujistil, že se do žádných dosud neznámých končin vyjednavači nedostali.

Určitou naději tak skýtá pouze vyjádření politiků z členských států. Podle nich by bylo dobré a vhodné brexit odložit, protože rozluka Velké Británie se zbytkem unie bez dohody by byla ve svých důsledcích katastrofická.

Požádat o odklad?

Slova Nizozemska, Rakouska, Dánska i Německa potvrdil také stálý předseda Evropské rady Donald Tusk. Poněkud tajemně prohlásil, že si unie musí být jistá, že její případnou nabídku schválí britští poslanci. To znamená, že určitá flexibilita je možná a vše teď záleží jen na ostrovní politické scéně.

‚Pozoruji, jak se celá země řítí do propasti.‘ Evropané žijící v Británii se obávají brexitu

Číst článek

Ta je sice rozhádaná, ale premiérka Mayová by ji vhodně volenými slovy mohla sjednotit. V politice totiž platí, že vysvětlit se dá při troše snahy všechno. Šéfka londýnského kabinetu by se například mohla opřít nejen o zájmy místní obchodní sféry, ale především o zájmy běžných občanů.

Ti si na obou stranách kanálu La Manche zcela jistě nepřejí, aby se 29. března spustila symbolická železná opona mezi Spojeným královstvím a zbytkem Evropy. V praktickém důsledku by totiž ohrozila dosavadní výhody plynoucí z volného pohybu osob, zboží a služeb. Nikdo se jistě netěší na fronty na hranicích, konec používání mobilních služeb bez roamingových příplatků nebo narušení dodávek léků.

Pokud by tedy dokázala Mayová překročit svůj stín, mohla by na základě vhodné rétoriky a slibů zachování výhod prosadit odložení brexitu. Zachraňovat rozhádané britské konzervativce už stejně Mayová nemusí, protože škoda už byla udělaná.

Ze strany zbytku unijních států by nebyl důvod následně něco blokovat. Nebylo by to ani moudré. Poučení, že odcházet z unie bez plánu není dobrý nápad, je už zřejmé prakticky všem. Zdůraznění společné solidarity unie na irském příkladu také proběhlo. Teď je tedy potřeba vzít rozum do hrsti a začít se chovat realisticky.

Místo odkládání hlasování o dohodě, kterou nikdo nechce, a lakování situace na růžovo by tedy Mayová měla přiznat barvu a požádat o odklad. Už jen proto, že na další vyjednávání o případné změně rozvodové smlouvy bude potřeba spousta času.

Navíc je nezbytné, aby v případě odložení brexitu připravila britská vláda volby do Evropského parlamentu. Proběhnou na konci května, a pokud Velká Británie 29. března neodejde, musí zvolit své europoslance, s jejichž příchodem se momentálně nepočítá. Brexitové hodiny tikají a situace je natolik vážná, že už není snesitelná ani s dávkou pověstného suchého britského humoru.

Thomas Kulidakis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme