Další direkt pro Borise Johnsona

Bezprecedentní a průlomový verdikt s účinností ústavního a politického dynamitu. Tak by se dala ve zkratce shrnout hodnocení, která v Británii zaznívají na dresu rozsudku britského nejvyššího soudu ve sporu o přerušení parlamentu. Vláda ukončila jeho zasedání na zcela nestandardních pět týdnů v době vrcholících domácích sporů okolo brexitu.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Odpůrci brexitu reagují na rozhodnutí britského nejvyššího soudu ve sporu o přerušení parlamentu | Foto: Frank Augstein | Zdroj: ČTK/AP

Kritici v tom neviděli krok k přípravě nového legislativního období, jak to zdůvodňoval kabinet, ale snahu bránit parlamentu ve výkonu funkce. A nejvyšší soud jim v tom dal stoprocentně za pravdu.

Vynucená přestávka parlamentu je podle nejvyššího soudu nezákonná. Corbyn vyzval Johnsona k rezignaci

Číst článek

Jeho verdikt je v prvé řadě tvrdou porážkou pro premiéra Johnsona – patrně nejtvrdší, jakou v sérii proher od nástupu do funkce zatím utrpěl. Soud odmítl všechny argumenty vlády a označil její rozhodnutí za protiprávní a přerušení parlamentní schůze od počátku za neplatné.

Jednoznačně konstatoval, že premiér neměl žádný zákonný důvod požadovat tak dlouhou parlamentní přestávku. Tím, že to udělal, uvedl podle soudu královnu Alžbětu II. v omyl. Jinak řečeno ji obelhal. Panovnice se tak nedobrovolně stala spolupachatelkou jedné z největších krizí v Británii za poslední roky.

Příval politických ran

Za normálních okolností by každý ostrovní premiér v takové situaci okamžitě mířil do Buckinghamského paláce s rezignací. Jenže Británie se v běžné situaci nenachází. Za dveřmi je brexit a stále není jasné, jak a zda vůbec Spojené království na konci října z Evropské unie odejde.

Ministr Barclay v Praze jednal s Hamáčkem. Čechům zaručil práva v případě divokého brexitu

Číst článek

Johnson usiluje o úpravu dohody s unií. I když neuspěje, je rozhodnutý Británii vyvést z evropského bloku v současném termínu. Parlament ho naopak ještě před svým rozpuštěním zavázal, že v takovém případě musí premiér požádat o další odklad brexitu.

Johnson proto teď nebude chtít pustit otěže vlády z ruky. V Dolní sněmovně nemá většinu, a pokud by se protivládnímu táboru po případné premiérově demisi podařilo dohodnout na přechodném kabinetu, jistě by to znamenalo novou žádost o posunutí brexitu spojenou s vypsáním voleb. A takové žádosti by unijní lídři zřejmě vyhověli.

Boris Johnson by tomu neměl jak zabránit a utrpěl by tím další těžký direkt. Rozplynul by se totiž jeho hlavní politický cíl a slib – ukončit britské členství v EU na konci října stůj co stůj.

Předseda londýnské vlády má teď před sebou výroční konferenci své strany. Ta nemá důvod ho nepodržet. Pod Johnsonovým vedením rostou konzervativcům preference a navzdory jedné porážce na půdě parlamentu a teď i soudu za druhou a ztrátě většiny ve sněmovně jsou toryové podle průzkumů stále nejsilnější stranou.

Pokud dojde na předčasné volby – a je prakticky jisté, že na ně dojít musí – mají v nich konzervativci momentálně šanci jedině s Johnsonem. Spíše než jeho hlavu tak může facka vládě od britského nejvyššího soudu stát místo některého z premiérových poradců.

Na samotný brexit nemá rozhodnutí soudu žádný dopad. Parlament dal předsedovi vlády zákonem do 19. října čas na dohodu s unií. Má tak stále určitý manévrovací prostor. Pokud jí nedosáhne, potom se teprve ukáže, nakolik příval politických ran z poslední doby Borise Johnsona skutečně oslabil. A zda ho donutí požádat o nový odklad, nebo dá raději přednost osudu mrtvoly v příkopu, jak sám prohlásil.

Autor je analytik Českého rozhlasu

Filip Nerad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme