Brexit, brestop a brecliff

Britská premiérka se narodila rok a půl po smrti Alberta Einsteina. S velkým vědcem a myslitelem ji ovšem spojuje definice šílenství. Einstein chorobný stav mysli popsal jako opakování stejného postupu s očekáváním jiného výsledku. Přesně to byl pokus Mayové uspět v britském parlamentu s dohodou, kterou zákonodárci už jednou odmítli.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Theresa Mayová se den před druhým hlasováním o brexitu setkala s Jeanem-Claudem Junckerem. | Foto: Vincent Kessler | Zdroj: ČTK

Pro ujednání sice tentokrát hlasovalo o něco více zástupců lidu než poprvé, ale pořád to nestačilo. Nepomohla ani na poslední chvíli dohodnutá deklarace, kterou Mayová vyjednala s předsedou Evropské komise Junckerem ve Štrasburku.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý komentář

Hlavní právní poradce britské vlády totiž v tomto ohledu vydal šalamounské hodnocení, že záměr časově ohraničit irskou pojistku je sice právně závazný, ale stejně hrozí uvíznutí Spojeného království v unii.

Státnické chování

K tomu všemu nemuselo vůbec dojít, kdyby se Mayová chovala státnicky a poučila se hned po první lednové prohře. O odklad brexitu neboli čas pro další jednání měla požádat už dávno. Měla se také pustit do příprav případného druhého referenda, které by proběhlo na základě zkušenosti 2,5 roku jednání o rozvodu se zbytkem unie. A obě možnosti měla dát k hlasování poslancům. Čas se totiž krátí a zvyšuje se riziko osudové chyby způsobené stresem. V něm se dělá chyb nejvíce.

Nejde jen o politické přežití jedné ministerské předsedkyně, jednotu britských politických stran, nebo jestli bude po brexitu úspěšnější Evropská unie nebo Velká Británie. A už vůbec nejde o hru na viníka, tedy která strana může za krach jednání. Je zřejmé, že Evropská unie udělala, co mohla, a byla to britská vláda, která rýsovala červené linie, které pak neplatily. Londýnský kabinet se choval chaoticky a podle toho vše dopadlo.

Nejdůležitější je teď osud milionů Britů i Evropanů, kteří žijí na jedné nebo druhé straně kanálu La Manche. Ti si nemohou být jistí, jak to bude do budoucna s ekonomickou prosperitou, dodávkami léků, cestováním nebo spoluprací v bezpečnosti. Jestli budou moci používat mobilní internet a telefonovat bez roamingových příplatků nebo s nimi. Nebo jak to bude s právem na lékařské ošetření, pokud se jim něco stane při zahraniční cestě do Spojeného království nebo v rámci evropského kontinentu. Teď máme všichni právo na nutné ošetření v celé unii tak, jako bychom byli v domovském členském státě.

Posunout, nebo zastavit?

Jako nejlepší se tedy jeví následující možnosti. Zabránit pádu z útesu neřízeného brexitu tak, že unijní státy předem deklarují ochotu odložit brexit.

‚Ponižující rána‘ i ‚hororové představení‘. Britský tisk po hlasování nešetří premiérku Mayovou

Číst článek

K tomu je potřeba přidat jasný plán Velké Británie, jak dlouho bude chtít ještě jednat, aby bylo jasné, jestli s jejími zástupci počítat v Evropském parlamentu po květnových volbách. Zdaleka nejlepší by bylo uspořádat druhé referendum, jehož výsledek bude platný.

Pokud lidé řeknou zůstat, brexit může být historií. Pokud budou chtít i přesto odejít, bude se muset jednat znovu, ale lépe. I za cenu nových parlamentních voleb, protože stávající britské vedení už své šance vyčerpalo. Nejsmutnější ale je, že podle všeho ani opoziční labouristé nemají zatím jasno, čeho chtějí dosáhnout.

Zvýšila se šance, že se kromě novotvaru brexit budeme muset naučit další dva výrazy. Brecliff pro brexit neřízený, rovnající se pádu přes okraj útesu, což by bylo prohloubení šílenství. Další možnost je brestop neboli odložení či zastavení brexitu. Takový vývoj by byl nejlepší. Zbytek Evropské unie má ale právo očekávat, že se v takovém případě Spojené království zasadí o posílení integrace, ne její brzdění jako v minulosti.

Thomas Kulidakis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme