Británie: Začíná pomalu vystřízlivění z brexitu?

Snůška hospodářských a politických problémů, kterým Británie čelí, nyní téměř půl roku po ukončení odchodu z Evropské unie a pět let po brexitovém referendu začíná narůstat. Snad to přinutí vládu premiéra Borise Johnsona ke střízlivějšímu ocenění situace a ke kompromisům.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Britský premiér Boris Johnson | Foto: Mary Turner | Zdroj: ČTK/AP

Premiér si ovšem k výročí neodpustil další sliby, když zdůraznil: „Jak se uzdravujeme z pandemie, uchopíme skutečný potenciál naší obnovené suverenity, abychom sjednotili a pozdvihli celé Spojené království.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Jan Jůn: Británie: Začíná pomalu vystřízlivění z brexitu?

Mnohé problémy zakrývá pandemie, ale komplikace narůstají. Dokonce i podle ministra pro brexit lorda Davida Frosta. Ve výboru parlamentu přiznal: „My, kteří jsme vedli kampaň za odchod, bychom byli tehdy překvapeni, že vztahy budou tak relativně obtížné, jak jsou nyní.“

K obtížím patří také rozkol v sesterské straně konzervativců, severoirských unionistů DUP, kvůli požadavkům militantů zrušit severoirský protokol, a to i přes hrozbu mírovému procesu. Dále je to absence významnějších obchodních dohod, třeba s Amerikou či Indií, částečně kompenzujících stamiliardové unijní dohody. Třeba ta nejnovější, Johnsonem vychvalovaná dohoda s Austrálií, přinese britské ekonomice růst o pouhé 0,02 procenta během patnácti let a ohrozí živobytí farmářů.

Nová vlastenecká píseň

Problémem je podle Federace pro potraviny a nápoje i mizivý růst britského exportu do zemí mimo Unii o pouhé tři desetiny procenta. Současně poklesl export do Unie o 47 procent, zejména sýrů a rychle se kazících potravin. A hraničním zdržením tratí prý firmy nové obchodní příležitosti.

Nostalgie, ale také pocit větší svobody. Britové v Česku si připomínají pět let od referenda o brexitu

Číst článek

Řešením asi nebude návrh ultrabrexitářů bývalého vůdce konzervativců Iaina Duncana Smithe radících vládě ohledně „inovací, podpory růstu a reformy regulací“. Navrhují podpořit pěstování geneticky modifikovaných plodin jako v Americe a znovu zavést „imperiální“ míry a váhy, zatímco farmáři zoufale shánějí náhradu za 70 tisíc sezónních pracovníků z Unie.

Statistiky ministerstva obchodu nedávají Johnsonovi za pravdu ani ohledně výhod vychvalovaného vstupu do tichomořského obchodního partnerství. Britská ekonomika by ze vzdáleného partnerství měla vytěžit po 15 letech necelé dvě miliardy liber – poté co dlouhodobě ztratí 4 procenta HDP odchodem z unie.

To jsou jen částečné dopady brexitu, potvrzované průzkumy a výsledkem doplňovacích voleb v Cheshamu u Londýna, tradičně bašty konzervativců, kde nedávno zvítězila nečekaně kandidátka liberálních demokratů.

Britům asi postupně dochází, že Johnsonův slibovaný zemský ráj prostě nebude. Pouhá pětina dotázaných agenturami What UK Thinks a NatCen považuje premiérovu „skvělou“ brexitovou dohodu za „dobrou“ a ze třetiny voličů neúčastnících se referenda nyní dvě třetiny brexit odsuzují.

Připomeňme ještě úterní reakci lorda Michaela Heseltinea, kdysi vicepremiéra Margaret Thatcherové: Výhled pro Británii je „hrozivý“ a „jak se snažíme uzdravit z nejhorší finanční krize za 300 let, dopad reality brexitu začíná bolet“.

Přesto ministerstvo školství chce, aby se školáci naučili a v pátek všude zazpívali novou vlasteneckou píseň – i když zpívat společně je zakázáno, ve Skotsku už budou prázdniny a Severní Irsko tam nefiguruje. Je nazvána Silná Británie, velký národ. Zjevně v duchu premiérova úterního slibu, podobně jako školáci zpívají v Číně.

Problémy tak třeba zázračně zmizí.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Jan Jůn Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme