Britská monarchie a Židé

Až bude král Karel III. korunován, arcibiskup canterburský ho podle zavedeného korunovačního rituálu uvede do funkce jako symbolického nástupce biblického Šalomouna. Stejné to bylo i před sedmdesáti lety při korunovaci jeho matky Alžběty. Není to jediné pojítko mezi královskou rodinou a britskými Židy. Jde ovšem o vztah dosti komplikovaný.

Tento článek je více než rok starý.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Královna Alžběta II.

Královna Alžběta II. | Zdroj: Profimedia

Vlastně skoro všichni evropští králové se od středověku považují za symbolické následovníky králů Davida a Šalomouna. Jenže v případě Windsorů je to míněno skoro doslova. V tomto rodu německého původu se traduje, že vzešel přímo z davidovské královské větve, jež vládla před třemi tisíci lety.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jan Fingerland: Britská monarchie a Židé

Už z německých dob tak pochází tradice, že mužští potomci jsou po narození obřezáváni. Královna Alžběta po narození prince Charlese v roce 1948 o tento úkon požádala britského lékaře – a rabína – Jacoba Snowmana.

Komplikovaný příběh

Alžbětina sestra Margaret si v roce 1960 zas vzala muže původu částečně urozeného a částečně židovského, aniž by to tehdy vyvolávalo velký rozruch. Alžbětina éra totiž spadá do období, kdy se židovská komunita stala etablovanou a již běžně uznávanou částí britské společnosti, tak jako před tím katolíci. A jak se to odehrálo až později a jen částečně v případě hinduistů nebo muslimů.

Historie rodinných vazeb Windsorů a Židů je ovšem komplikovanější. Alžbětin strýc, král Edward, měl ve 30 letech sympatie k nacismu. To se o jeho mladším bratrovi Jiřím VI. tvrdit nedá, ale i on jako král koncem 30. let apeloval na nacistické Německo, aby tamním Židům neumožňovalo odcestovat do tehdejší britské Palestiny. Tito lidé se snažili zachránit si život, ale Británie chtěla zas mít klid od arabských protestů.

Pohřeb královny Alžběty II. je u konce. Rakev uložili do rodinné krypty na hradě Windsor

Číst článek

Král Jiří VI. a jeho rodina se nakonec za války stali symbolem odporu proti Hitlerovi. A tak vznikl problém, když si králova starší dcera Alžběta chtěla v roce 1947 vzít za muže prince Philipa, jehož tři sestry se vdaly za německé šlechtice s velmi úzkými vztahy s nacisty. Na druhou stranu tu byla Philipova matka Alice, která ve svém domě v Řecku během německé okupace schovávala spřátelenou židovskou rodinu, byla později v Izraeli prohlášena za „spravedlivou mezi národy“ a sama si přála být pohřbena v Jeruzalémě, což se roku 1969 stalo.

Britští Židé jsou však tradičně velmi prokrálovští, oceňují kontinuitu a stabilitu, kterou dlouhá vláda královny Alžběty tak dobře symbolizovala. V synagogách se podle tradice každou sobotu modlili za královnu a nyní se modlí i za krále. Babička jednoho z britských šlechticů židovského původu, barona Finkelsteina, to formulovala slovy: „Dokud je královna bezpečně v Buckinghamském paláci, jsme v bezpečí i u nás v Hendonu.“

Očekávání mírné změny

Mezi britskými Židy ovšem přetrvává hořkost kvůli skutečnosti, že královna za 70 let svého panování navštívila 120 zemí, mnohé opakovaně, ale nikdy nejela do Izraele. Spekuluje se, zda jí v tom zabránil protiizraelsky zaměřený aparát ministerstva zahraničí, nebo zda to byla její vůle. Zdůvodnění znělo, že přijede, až bude uzavřen mír – královna ale navštěvovala i země, které s Izraelem odmítaly o míru byť i jen jednat.

Tento královský bojkot jednou porušil její manžel Philip, když v roce 1994 navštívil v Jeruzalémě hrob své matky, a princ Charles v letech 1995 a 2016, když se účastnil státních pohřbů Jicchaka Rabina a Šimona Perese, ovšem vždy s oficiálním stanoviskem, že v žádném případě nejde o státní návštěvu. Prvním členem rodiny, který dorazil oficiálně, byl princ William roku 2018, a teprve po něm předloni Charles jako formální zástupce své země.

Nynější král ale není v žádném podezření, že by měl nějaký problém s Židy. Jako člověk o generaci mladší a hledající nějakou životní náplň stýkal se s kulturní, podnikatelskou nebo akademickou elitou Británie, v níž mají britští Židé výrazné zastoupení.

Účastní se aktivně i náboženského života menšin, včetně Židů, a dokonce vlastní i jarmulku s vyšitým znakem velšského knížete. Jak poznamenává britský židovský tisk, bude svůj šatník muset trochu obnovit, aby měl na kipě aktuální symbol krále Spojeného království. Až bude korunován na krále, podobně jako kdysi Šalomoun, tuto židovskou pokrývku hlavy na sobě asi mít nebude.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Jan Fingerland Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme