Budou mít Němci horší rybí prsty?

Průzkum, který si zadalo ministerstvo zemědělství, potvrdil podezření, že potraviny prodávané ve stejném obalu a pod stejným názvem v různých zemích Evropské unie se mohou lišit. Mrzuté na tom je, že potraviny prodávané u nás se v porovnání s Německem a Rakouskem liší v tom, že jsou horší.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Uzeniny | Foto: Ladislav Bába

V atmosféře, kdy u nás podle březnového zjištění agentury STEM mají tři čtvrtiny Čechů pocit, že jsou spotřebiteli druhé kategorie, už nejde jen o to, kolik je masa v šunce a kolik účinné látky v pracím prášku. Ošizený spotřebitel pociťuje ponížení a diskriminaci, takže se z optimalizované receptury stává politikum. 

 Počínání nadnárodních obchodních řetězců pořizujících zboží u nadnárodních výrobců se přitom politikou určitě neřídí. Obchodníci studují konkrétní spotřebitele, jejich zvyky a nároky ve snaze vydělat, kolik se dá. Nestejnost stejných potravin není schválností, kdy obchodník někomu podlézá a jiným pohrdá. 

Kvalita se liší podle toho, co na tom kterém trhu spotřebitelé akceptují, je vyjádřením jejich náročnosti. Podobně jako cena, řídí se i kvalita tržně nabídkou a poptávkou. 

Není jasné, jak si ministr Jurečka představuje zjednání nápravy stavu, který označil za nepřijatelný a vůči spotřebitelům diskriminující. Legislativně jde o běh i na desetileté trati, jak ukázal příběh s roamingem, respektive s mobilními operátory. Daleko schůdnější se jeví osvěta spotřebitelů. 

Nyní, když ministerstvo zemědělství seznámilo veřejnost s tím, že v českém Persilu je o 20 procent méně účinné látky než v německém, bude zajímavé sledovat spotřebitelskou reakci. Ukáže-li se, že spotřebitelé přešli ke konkurenci, není třeba deset let čekat na pomocnou ruku z Bruselu. 

Velké srovnání potravin za hranicemi a v českých obchodech: z 21 výrobků se shodovaly jen tři

Číst článek

 Jak to s nestejností stejných potravin dopadne, je zřejmé. Nepochybně budou dříve či později zestejněny. Nepostarají se o to ale politici, nýbrž globalizace. Otázkou pouze je, zda v českých rybích prstech přibude masa, anebo zda v německých rybích prstech masa ubude. 

Murphyho zákon říká, že může-li se něco pokazit, určitě se to pokazí. Budoucnost tedy i v Německu spíše patří těm horším rybím prstům, nad kterými dnes u nás ohrnujeme nos. 

Ivan Hoffman Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme