Budoucí vláda - vzhůru do nejistoty
Velká politika se změnila, to znamená, že už nefunguje to, co fungovalo dříve. Média ještě drží staré návyky a tak se třeba zjišťují jména budoucích ministrů, kteří by měli do čtrnácti dnů převzít vládu v zemi.
Píší se články o tom, s jakým programem do toho ministři a jejich premiér půjdou. Na rozdíl od situace po všech dřívějších volbách však všechny tyto informace zase příliš nezajímají.
Vznikající vláda zná další ministry. Babiš potvrdil vedoucí zdravotnictví, kultury a místního rozvoje
Číst článek
V základech současné situace je totiž podstatná pochybnost. Nastupující vláda nemá domluvenou většinu v parlamentu a nejde tedy věrohodně předpovědět, za jakých okolností se chopí své moci.
Důvody jsou všeobecně známy. Volby vyhrálo suverénně hnutí ANO, přesto získalo jen 30 procent hlasů a má o 23 poslanců méně, než je potřebná většina.
Najdou se strany, které se s formací miliardáře Andreje Babiše (ANO) dokážou dohodnout a svým vstřícným postojem vznik nové vlády umožnily, přesto se s nimi nepočítá jako s partnery do vlády.
Pokud by tyto strany, tedy komunisté a hnutí Tomia Okamury, souhlasily s tím, že budou vládu pouze tolerovat, pak jejich hlasy nestačí. Český ústavní systém umožňuje, aby vláda nějaký čas přežila jen na základě jmenování prezidentem, ovšem nový prezident se bude znovu volit už v lednu a předem není jasné, jak volba dopadne.
Tak nejisté poměry, kde jde každý krok učiněný libovolnou postavou okamžitě zpochybnit, připomínají vstup na pohyblivou půdu. Nejde jen o to, že nevíme, kam nás cesta zavede, ale musíme počítat i s tím, že bude nutné se vrátit, než zapadneme do opravdu velkých potíží. Pokud ještě budeme mít kam se vrátit.
Začátek nových časů
Proto také mnozí kandidáti na ministra podle novinových zpráv funkci odmítají. Pokud první pokus o sestavení vlády nebude úspěšný, pak by mohla jejich kariéra rychle skončit a na jejich místa by nastoupil někdo jiný.
Téměř se zdá, že se současní hráči na politické scéně snaží vytvořit takový prostor nejistoty, jaký jsme ještě nezažili. Pokud dnes není okamžik, kdy je třeba začít uvažovat o předčasných volbách, tak není nikdy.
Ještě je možné čekat na nejbližší karambol, jakýsi náraz do zdi, který možnost předčasných voleb změní na fatální nutnost. Přesto se ani o předčasných volbách nemluví jako o reálné možnosti.
Proto by člověk čekal, že politici v nejbližších dnech udělají něco jako skok do studené vody. Voliči svým rozhodnutím rozvrátili dosavadní stranický systém, parlament ovládly nové strany a hnutí, které musí nastavit nové poměry.
Potíž je pouze v tom, že se jim do toho příliš nechce a začátek nových časů den po dni odkládají. Tím skokem do studené vody bude až hlasování sněmovny o důvěře menšinové vládě, ke kterému však dojde až počátkem příštího roku.
Česko zažilo od začátku demokratické éry celou řadu období, kdy nebylo mnoho jistého. Stačí si jen vzpomenout na rok 2009, kdy Ústavní soud zrušil již připravené volby. Dosud se však nikdy nedalo říci, že jedinou jistotou do nejbližších týdnů se stává nejistota.
Tři fáze Kalouskova útoku
Petr Honzejk
Debata o migraci se v Německu utrhla ze řetězu
Helena Truchlá
Kalouskův odchod jako signál?
Ondřej Konrád
Co je pravá ruská hodnota? Mít dítě s násilníkem
Alexandr Mitrofanov