Holubičky v centrálních bankách

Kvantitativní uvolňování je nebezpečná závislost, napsal v komentáři pro Bloomberg bývalý guvernér Bank of England Mervyn King. Toto opatření zavedly centrální banky během finanční krize před dekádou jako krizový nástroj, když se z trhů vypařily peníze. Od té doby se to ale stalo standardním nástrojem v arzenálu centrálních bank.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mervyn King, bývalý guvernér Bank of England | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Nic proti, říká exguvernér. Centrální banky mohou kupovat a prodávat státní dluhopisy, aby ovlivnily peněžní nabídku. Opatření centrálních bank v pandemii mají ale daleko do standardního nástroje, protože k takovému zalití trhů penězi, ke kterému došlo, nebyl úplně zřetelný důvod.

A v nevídaném rozsahu – ve Spojených státech na úrovni zhruba třetiny HDP.

Přehrát

00:00 / 00:00

Tereza Zavadilová: Holubičky v centrálních bankách

Proto se teď malí střadatelé i velcí investoři bojí reakce v podobě inflace. Mimochodem, asi největší bublina způsobená měnovým uvolněním, se vytvořila na nemovitostech. Ovšem tu ani centrální banky do výpočtu inflace nezahrnují.

Zchladit rostoucí ceny pomocí omezení výkupu státních dluhopisů anebo růstu sazeb by v tuto chvíli byla moc velká odvaha – tu projevilo jen pár periferních centrálních bank včetně české.

Proti snaze o utažení totiž jdou zprávy zpochybňující úroveň ekonomického oživení i to, zda se svět s pandemií skutečně vypořádal, anebo zda hrozí další vlny způsobené nakažlivými mutacemi. Navíc část inflace je způsobena problémy v dopravě či celní politikou, tedy není tak jednoduše ovlivnitelná sazbami.

Dočasný výkyv

Vývoj na peněžním i kapitálovém trhu je zcela paradoxní. Akciové trhy už přes rok téměř kontinuálně rostou, což je v prvé řadě důsledek zmíněných opatření centrálních bank. Inflace neinflace, výhledy nevýhledy. Teď právě z obav před kombinací slabého oživení a nových mutací došlo k prudkému poklesu cen akcií, včera už se ale ztráty zahojily.

Podle makléřů citovaných agenturou Bloomberg jsou za rychlým návratem k růstu částečně mileniálové, tedy mladí retailoví investoři, kteří spekulují s akciemi v aplikacích typu Robinhood. Ti totiž každý větší pokles berou jako příležitost k nákupu, takže žádný z poklesů trhů v letošním roce nebyl hlubší než tři procenta. 

Čínská centrální banka napumpuje do ekonomiky přes bilion jüanů, chce zmírnit dopady koronaviru

Číst článek

Svůj díl si ale teď odnesly kryptoměny. Zatímco před pár měsíci věštili bitcoinu optimisté i z renomovaných fondů a bank cenu nad 100 tisíc dolarů, nyní sýčci prorokují jeho pád pod 20 tisíc dolarů. 

To, že centrální banky budou muset jednou z kvantitativního uvolňování vystoupit, si samy uvědomují. Fed připustil, že začne utahovat v roce 2023. Evropská centrální banka rovněž ohlásila změnu strategie. Krom jiného chce přesněji cílovat inflaci a brzy má po svém zasedání sdělit, jakým způsobem se začne stahovat z trhu.

Jenže obě vlivné banky v uplynulých dnech prohlásily, že současná inflace je jenom dočasným výkyvem. Takže to na nějaký odvaz v boji proti růstu cen úplně nevypadá.

Autorka řídí byznysový web Newstream.cz

Tereza Zavadilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme