Česko podle rozpočtu na rok 2018: zabetonovaná země bez budoucnosti

Je-li školství i pro ministra financí Ivana Pilného v rozpočtu na příští rok prioritou, mělo by se to projevit také na číslech. „Je tam 1,7 miliardy, které byly původně určeny na kariérní řád učitelů, který nebyl schválen, a tyto prostředky zůstávají ministerstvu školství,“ řekl Pilný po jednání o rozpočtu s ministrem školství Stanislavem Štechem.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Stanislav Štech, Ivan Pilný a beton v komentáři Petra Šabaty. | Foto: Filip Jandourek, Ferdinand Stohr | Zdroj: Český rozhlas

Štech se podle něj bude muset rozhodnout, zda bude chtít peníze použít na regionální školství, na platy nebo na vysoké školy.

To bude asi nějaké hrozné nedorozumění!

Co navrhuje nobelista

Dosluhující vláda prohlásila za své rozpočtové priority dopravu a vzdělání. První chyba. Měla by to být obrana a vzdělání. Ministr Štech se soustřeďuje na navýšení peněz pro vysoké školy. Druhá chyba. Měl by jako lev bojovat o peníze pro učitele na základních (a středních) školách.

Doba je zlá, rozpočet omezený a leží-li vládě na srdci blaho země, měla by peníze vynakládat na bezpečnost a prosperitu.

Odměny na ministerstvech: nejštědřejší byli na dopravě, resort kultury šetřil

Číst článek

Česko neplní rozpočtový závazek vůči NATO a mělo by aspoň ukázat pevnou vůli, že krok po kroku míří ke slíbeným dvěma procentům HDP na obranu. V tomto ohledu je čtvrteční dohoda ministrů financí a obrany o zvýšení z dnešního jednoho procenta na 1,4 do roku 2020 vítaná – je to totiž zrychlení oproti původnímu rozpočtovému výhledu na tři roky (a slíbená dvě procenta by země měla dávat v roce 2024). Ministr Martin Stropnický dostane na příští rok o 5,4 miliardy víc, než měla obrana letos – celkem tedy 57,9 miliardy korun.

Peníze by tedy neměly jít do betonu, ale vojákům – i při vědomí, že je armáda neumí účelně a poctivě utrácet.

Na nedávném diskusním fóru iEkonomie nazvaném „Hýčkejme si dobré učitele nejmenších dětí“ dospěli účastníci – včetně držitele Nobelovy ceny za ekonomii Jamese Heckmana z Chicagské univerzity - k jasnému závěru: „Výzkum ukazuje, že přínos dobrých učitelů oproti podprůměrným má každý měsíc hodnotu mnohonásobku učitelova platu. Když dokážeme více nadaných a nadšených přilákat stát se učiteli (například i zvýšením jejich platů), tak se nám to vrátí jako téměř žádná jiná investice.“ 

Investice do vzdělání je investicí do budoucnosti země, do její prosperity a sebevědomí. Jen dobře vzdělaní lidé budou schopni obstát v  neustále se měnící, informační, složité a globální době, jen takoví budou schopni nabídnout zajímavé výrobky a služby i vědecké poznatky, inovace, design…

Martin Stropnický | Foto: Filip Jandourek

Zabetonovat půlku Česka není potřeba – i když by si to mocná a úspěšná stavební loby přála. Budoucí prosperitu nezajistí státem financovaná stavba dálnic, železnic a dalších velkých staveb… Zboží si přece objednáte na internetu a vytisknete na své domácí 3D tiskárně, s lehkou nadsázkou a zkratkou řečeno.

Proč základní školy?

Ne že by vysokým školám soudný člověk nepřál navýšení rozpočtu o zvažovaných 4,5 miliardy, ale tyhle peníze jsou mnohem víc potřeba ve školství základním. Přesněji – na platy učitelů. Studie Daniela Münicha z think-tanku IDEA ukazuje, že průměrné platy učitelů základních škol jsou v porovnání s platy ostatních vysokoškoláků nejnižší ze všech zemí EU i OECD. Dosahují úrovně 56 procent, průměr ve zmíněných zemích je 86 procent.

Jak plyne z názvu zmíněného semináře, nejlépe investované jsou ty peníze, které mají blahodárný vliv na vzdělávání malých dětí. Což dokládají průzkumy zmíněného nobelisty Heckmana a Daniel Münich na to semináři shrnul lapidárně: „Moudrost zvyšuje moudrost, hloupost prohlubuje hloupost.“

Zeman se v Lánech kvůli rozpočtu sešel s Pilným a Babišem. Standardní postup, tvrdí Ovčáček

Číst článek

Za Sobotkovy vlády se učitelské platy zvedly podle exministryně Kateřiny Valachové asi o 14,5 procenta. Podle Informačního systému o průměrném výdělku se navýšily mezi roky 2012 a 1016 o 12 procent (na 29 882), což je udržované zaostávání, protože platy jiných vysokoškolských zaměstnanců ve veřejném sektoru se ve stejném období zvýšily o 13 procenta (na 37 831)… Znamená to, že ze dna – které popisuje studie IDEA – se mohou odpoutat jenom skokovým zvýšením.

Kdyby stát přidal aspoň učitelům základních škol o 30 procent (asi 9000 korun), musel by někde najít necelých deset miliard ročně - hrubým propočtem. To není žádná nedosažitelná suma. I samo školství, jehož rozpočet se zatím (ministři školství a financí budu znovu jednat v srpnu) z roku na rok zvyšuje o 12 miliard korun na 160, by na to mělo přispět.

Není totiž lepší investice do bohatství, sebevědomí a síly České republiky. Hýčkejme si dobré učitele nejmenších dětí!

Petr Šabata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme