Česko se musí rozhodnout, zda se k Polsku postaví jako Orbán, nebo EU

Evropská komise se rozhodla přitvrdit postup vůči Polsku kvůli snahám vlády dostat pod kontrolu soudní moc v zemi. Sankční řízení sice zatím nespustila, je ale jen otázkou času, než se tak stane – pokud polská vládnoucí strana nezmění svou politiku. A česká vláda bude muset konečně říct, jak se k ohýbání demokratických principů u našich severních sousedů a nejbližších partnerů staví. Zda jako premiér Orbán, nebo jako civilizovaný zbytek unie.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Protest proti reformě soudnictví se uskutečnil také v jednom z největších polských měst - Lodži | Foto: Agencja Gazeta | Zdroj: Reuters

V případě řízení pro porušení unijního práva komise už jen čeká, až prezidentem podepsaný zákon o obecných soudech vstoupí v platnost. Toto řízení je plně v její gesci a následně v rukou Soudního dvora EU. Zcela jinak je tomu u řízení pro porušení právního státu, které může vést až k odejmutí hlasovacích práv Polákům při unijních jednáních. Z Polska by se tak de facto stal člen druhého řádu.

Evropská komise přitvrdila. Polsko má měsíc na nápravu své justiční reformy

Číst článek

Komise varovala, že předloží k aktivaci příslušný článek 7 smluv v momentě, kdy varšavská vláda začne odvolávat nebo penzionovat soudce nejvyššího soudu. O bezprecedentním kroku spuštění „jaderného článku“ musí ale rozhodnout členské země. Na konci to pak budou zase ony, kdo bude rozhodovat o tom, zda EU uplatní i drakonickou sankci v podobě odebrání práva hlasovat.

Část států už předestřela, jak se ke sporným justičním reformám v Polsku staví. Zatímco Německo jasně podpořilo Evropskou komisi a nezávislost soudnictví, Maďarsko odsoudilo „inkviziční“ postup Bruselu a postavilo se na stranu kritizovaného visegrádského partnera. K aktivaci článku 7 stačí čtyřpětinová podpora členských zemí, tedy dvaadvaceti. Ke schválení trestu je ale nutný souhlas všech zbývajících 27 členů. I samotná Budapešť ho tak může zablokovat.

Předsedové nejvyšších českých soudů vydali prohlášení k situaci v Polsku. Nemůžeme mlčet, říkají

Číst článek

Jak se zachová česká vláda, zatím nikdo netuší – pokud to vůbec tuší ona sama. K polské krizi se zatím jasně vyjádřili jen nejvyšší představitelé českého soudnictví a ombudsmanka. Kroky varšavské vlády odsoudili jako útok na nezávislost justice a podkopávání principů demokratického státu. Čeští vládní představitelé k dění v Polsku, provázeném masovými protesty Poláků, zatím povětšinou mlčí, jako by se u jednoho z našich nejbližších spojenců nic nedělo.

Jeden vlivný unijní činitel charakterizoval český přístup k této otázce slovy: „Jako obvykle. Češi jsou jednou nohou ve dveřích, ale nevíte, jestli vede ven, nebo dovnitř.“ Roli v něm nejspíš hraje partnerství ve visegrádské čtyřce a snaha nenarušit tuto jednu z mála pák k prosazování našich požadavků v EU – bez ohledu na omezenost jejího vlivu.

Prodlužování polské krize přitom vrhá v unii další špatné světlo na celé toto regionální sdružení a jeho členy, tedy i Česko. Rychlé ukončení sporů o podobu justice v Polsku je tak v zájmu také naší země. A to nejen z důvodu její už tak nepříliš slavné pověsti. Pokud by se polské zásahy do nezávislosti justice ujaly, mohli by se jimi chtít inspirovat další, a to i v našich končinách.

Rychetský tvrdě kritizuje politickou reformu soudů v Polsku: Jde o globální útok na justici a demokracii

Číst článek

Jak vyhrocená a nenásledováníhodná je současná situace v Polsku, poznala na vlastní kůži moje bruselská kolegyně Dorota Bawoleková. Zpravodajka polské soukromé stanice Polsat se na tiskové konferenci Evropské komise zeptala na názor unijní exekutivy na tehdy právě předložený návrh zákona o polském nejvyšším soudu. Polská státní televize, kontrolovaná vládou, následně její adekvátní dotaz interpretovala jako politickou provokaci s cílem zmanipulovat komisi.

Dlouholetá korespondentka se poté stala terčem záplavy nenávistných útoků a výhrůžek ze své domoviny. Jejich autoři ji označovali za „práskačku“, zrádkyni a někteří ji neváhali nazvat prostitutkou. Vlna nevole se obrátila i proti jejímu zaměstnavateli, který čelil výzvám k zakázání nebo k zařazení na seznam vlastizrádců.

Pro českého novináře, kterého nepřekvapí urážky z nejvyšších pater domácí politiky, pak přišel příjemný šok v podobě toho, s jakou razancí se vedení EU postavilo za napadenou kolegyni a jak tvrdě odsoudilo útoky proti ní. Další tip pro Česko, jakým směrem by se mělo orientovat…

Filip Nerad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme