Česko si zvolilo nejjistější cestu k chudobě a zaostalosti

Před očima veřejnosti se odvíjí ďábelský plán, podle kterého se z Česka stane chudá země bez budoucnosti. A světě div se – nikomu to nevadí.

Komentář Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Děti ve škole. Ilustrační foto. | Foto: Megan Soule | Zdroj: Fotobanka Unsplash

Řeč je o školách, učitelích – a jejich platech. Nová studie Daniela Münicha z think-tanku IDEA dokládá, že průměrné platy učitelů základních škol jsou v porovnání s platy ostatních vysokoškoláků nejnižší ze všech zemí EU i OECD. Nižší než na Slovensku, v Maďarsku... Krčí se na úrovni 56 procent, průměr ve zmíněných dvou skupinách zemí je 86 procent.

Čeští učitelé mají nejnižší platy v Evropské unii. Oproti jiným zaměstnáním si výrazně nepolepšili

Číst článek

Porovnáme-li výši učitelských platů s průměrnou mzdou v české ekonomice (většina zaměstnanců ale nemá vysokoškolské vzdělání), zjistíme, že jsou na 105 až 110 procentech – a za dvacet let se na tom nic nezměnilo. Münichova zpráva je poselstvím o postupné, ale neodvratné zkáze.

Ta čísla jsou totiž ostudná a vysvětlují, proč na pedagogické fakulty nejdou ti nejlepší středoškoláci, proč šikovní absolventi ze škol rychle utíkají (pokud po fakultě nejdou rovnou mimo obor) a proč také schopní učitelé opouštějí katedru a jdou jinam za lepšími penězi. A bez dobrých učitelů nemůže mít Česko dobré školy: nižší počet dětí ve třídě, lepší učebnice ani elektronické tabule to nezachrání, vědci doložili, že největší vliv na kvalitu výuky mají – učitelé.

Jsou-li dnes školy nanejvýš průměrné (čest výjimkám vybojovaným proti systému), budeme mít zítra nízkou schopnost konkurovat, neobstojíme ve světě robotů a umělé inteligence. Ani jako jednotlivci, ani jako společnost.

Obětaví blázni

Politici zodpovědní za školství se zabývají podružnými detaily (kariérní řád) a vlak se řítí proti skále. Průměrný plat učitele 1. stupně základní školy v roce 2016 byl 29 715 korun, zatímco vysokoškoláci ve veřejném sektoru brali 37 830 korun, rozdíl tedy činil 8115 korun, za rok takřka sto tisíc korun hrubého. Přitom vysokoškoláci v soukromých firmách brali v průměru 49 400 korun...

Učitel zaostával za svými bývalými spolužáky ze střední školy, kteří šli studovat práva, techniku nebo třeba přírodní vědy, o desítky tisíc korun. Učit může jen někdo, kdo neživí rodinu, je ochoten přinášet oběti na oltář českého školství anebo je blázen (stovky skvělých kantorů prominou).

Nový projekt láká do škol zájemce o učitelství. Platí ho z anonymních vkladních knížek

Číst článek

Už v roce 2015 upozornila Česká školní inspekce, že chybí 4300 učitelů. Od té doby se situace dál zhoršila (odchody do důchodu, malé procento absolventů pedagogických škol jde učit, na první stupeň nastupují silné populační ročníky...). V takovém stavu je tedy školství, jediný nástroj, který by mohl zajistit slušnou budoucnost země. Bohužel.

I kdyby dnes vláda vložila do platů učitelů desítky miliard korun – a skokové zvýšení o polovinu nebo každoroční aspoň o 15 procent je jediné rozumné řešení – změna nastane za dlouhé roky. Kdyby si dnešní nadaný středoškolák po výrazném mzdovém skoku všiml, že učitelství je atraktivní povolání (a plat je proto podle průzkumů klíčový parametr), bude z něj dobrý učitel tak za deset let.

Jenomže – bývalá ministryně školství Kateřina Valachová nedávno na twitteru napsala: „Pro naše děti chci ty nejlepší učitelky a učitele. Právě jsem prosadila na vládě 404 milionů korun na lepší podmínky pro pedagogy od 1. září 2017."

Omyl, nepochopení problému, cesta do pekel pokračuje.

Petr Šabata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme