Českoslovenští piloti – dodnes naši nejlepší ambasadoři

10. července 1940 si ani Hermann Göring ani šéfové britského Fighter Commandu nepomysleli, že se tímto dnem jednou začne počítat vzdušné klání, pro které se později vžije název bitva o Anglii nebo častěji bitva o Británii.

Komentář Londýn Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

I když papírová převaha byla jasně na straně nacistické Luftwaffe, nakonec Messerschmitty, Heinkely a Junkersy nad jižní Anglií pohořely natolik, že si Hitler musel nechat zajít chuť na invazi do Velké Británie, Winston Churchill mohl pronést legendární projev o „nemnohých, který tolik lidí vděčí za tak mnoho." Kromě toho taky Češi, Slováci, Poláci a další získali díky podílu svých letců ve stejnokrojích RAF velké „plus", z něhož ve vztahu k Británii i po 77 letech čerpají.

Ať se nám to líbí nebo ne, naši letci ve slušivých stejnokrojích Královského letectva zůstávají i po tři čtvrtě století - vedle škodovek a Petra Čecha - našimi hlavními „vyslanci" v Británii.

Jejich podíl na vítězství v bitvě o Británii se každou chvilku zmiňuje i v souvislosti s jednáními o brexitu a debatou kolem statusu unijních občanů po chystaném odchodu Spojeného království z EU. To už je možná malinko přehnané, i když nic špatného na tom vlastně není.

Seržant Josef František, který coby československý host u 303. polské perutě RAF sestřelil za 28 dnů 17 německých letadel, se jistě neptal, po kolika letech strávených v Británii bude mít nárok na čerpání sociálních dávek, a hnal se do kabiny svého Hurricanu...

Před 77 lety začala bitva o Británii. Do vzdušných bojů proti Luftwaffe zasáhlo také 88 Čechoslováků

Číst článek

Člověk žijící v Británii, který se jako moje maličkost zajímá o tuhle část historie, přichází s osudy československých letců do kontaktu dnes a denně. Když jsem točil o senzačním tažení fotbalistů Sutton United loňských fotbalovým FA Cupem, uvědomil jsem si, že jsem pár set metrů od místa, kde Josef František v říjnu 1940 smrtelně havaroval.

Další legendární stíhač Karel Kuttelwascher zase míval krámek blízko místa, kde v Londýně bydlím. V soukromém muzeu na ploše bývalého letiště Hawkinge můžete vidět zbytky Hurricanu Josefa Koukala, který s popáleninami 72 procentech těla přežil seskok na padáku právě během bitvy o Británii. Stojí za připomenutí, že českoslovenští komunisté se tomuto hrdinovi odvděčili tím, že ho nechali s rodinou žít 14 let v jedné místnosti bez tekoucí vody a toalety... Takhle bych mohl dlouho pokračovat.

Přál bych si vyrazit s československým piloty do nějaké pěkné britské hospůdky na pivo, jehož kvalita od roku 1940 prudce stoupla, a už se do něj nemusí „házet" panáky, aby měl nápoj potřebné grády. Velmi pravděpodobně bychom navíc narazili na podnik, kde by točili aspoň jeden český ležák.

Za druhé světové války britské ženy a dívky za našimi ztepilými letci s exotickou nášivkou „Czechoslovakia" v hospodách a na tancovačkách dost pálily. Nejsem si úplně jistý, jestli i tahle někdejší náklonnost vydržela posledních 77 let beze změn...

Jiří Hošek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme