Kdo odjel na začátku prázdnin na dovolenou a teď se vrátil, zjišťuje, že o nic nepřišel. Jen Ústava je oškubaná ještě víc než předtím.

Stagnace je to ale jen zdánlivá. Odvádí pozornost. Pohyb je pod povrchem.

Jen jeden příklad za všechny: zatímco ve světě panuje shoda na tom, že atomové elektrárny, ač se ještě někde staví, nemohou kvůli enormním nákladům už nikdy v zápasu o čistší klima vyhrát nad stále levnější energií ze slunce či větru, rozhodla česká vláda před třemi týdny, aniž by to veřejnost zaregistrovala, že ČEZu, který má stavět nové reaktory v Dukovanech a  v Temelínu, změní podmínky.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lída Rakušanová: Uvězněni v minulosti

Do té doby trval totiž Andrej Babiš (ANO) na tom, že ČEZu neposkytne na cenu za energii z jádra žádnou státní garanci. Dodejme, že tu by nakonec stejně zaplatili spotřebitelé. 

Byla to strategie, která celkem spolehlivě bránila ČEZu realizovat projekt, který je v tržním prostředí evidentně tak ztrátový, že by koncern zruinoval. Teď má ale ČEZ přece jen nějaké záruky od státu dostat. Vláda 9. července rozhodla, že investorem výstavby jaderných bloků budou sice dceřiné firmy ČEZu, ale za určitých okolností je může převzít stát. Jaké okolnosti to konkrétně budou, o tom se povedou jednání. Smlouva má být každopádně hotová do konce roku.

Zastaralý model

Veřejnost má všechny důvody být ve střehu: poslední analýza mezinárodně uznávaného Reportu o stavu jaderného průmyslu ve světě (World Nuclear Industry Status Report) totiž dokumentuje na téměř 300 stranách, jak rychle to jde s kdysi tak mocným jaderným průmyslem s kopce. Bez Číny by byl úpadek ještě razantnější.

V roce 2016 bylo sice do provozu uvedeno ve světě celkem 10 reaktorů, z nichž polovinu jich dodala právě Čína, ale zároveň byly čtyři reaktory odstaveny. Přesto klesl podíl atomové elektřiny v celosvětovém mixu od roku 1996 ze 17,5 procent na 10 a půl. A to při rostoucí spotřebě.

Převzato z Plusu

Důvodem je především cena: energie z nových jaderných bloků je v porovnání s výrobou energie ze slunečních a větrných elektráren dvakrát dražší. O problémech kolem konečných úložišť jaderného odpadu, která u sebe za humny nikdo nechce, kolem možného zamoření okolí při eventuálních poruchách a především při enormních nákladech na výstavbu, už ani nemluvě.

Jaderné elektrárny jsou dnes prostě zastaralý model. Patří minulosti. Že na nich prezident tolik lpí, tudíž nepřekvapuje. Teď ovšem zlomil i premiéra. Pro budoucí prosperitu země to představuje nebezpečí podstatně větší než současné, mírně řečeno „nestandardní poměry“ na ministerstvu kultury.

Nenechme se uvěznit!

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Lída Rakušanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít