Chilské politické zemětřesení, které může inspirovat sousedy

Nejdůležitější hlasování od pádu generála Pinocheta. Tak v Chile vnímají volby do ústavodárného shromáždění, které se odehrály minulý víkend a které otřásly tamní politickou scénou.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Metro v Santiagu de Chile | Foto: flickr.com, CC BY-SA 2.0, Osmar Valdebenito

Chilané v nich vybírali 155 zástupců, kteří přepíší ústavu. Ta vznikla v době vojenské diktatury a je podle mnohých důvodem velké sociální nerovnosti v jedné z nejbohatších latinskoamerických zemí. I proto změna konstituce patřila ke klíčovým požadavkům tamních předloňských masových protestů. Kdyby vládní středopravicová koalice prezidenta Sebastiana Piňery tušila, jak v hlasování pohoří, zřejmě by jedno z posledních reziduí Pinochetovy éry bránila o něco víc.

Přehrát

00:00 / 00:00

Leona Šmelcová: Chilské politické zemětřesení, které může inspirovat sousedy

Hlasování opanovali hlavně nezávislí kandidáti. Zástupci vládních stran nezískali ani třetinu hlasů, potřebnou k možnému zablokování některých návrhů. Očekává se, že základními body debaty u přepisování budou přírodní zdroje, důchody a sociální služby. Vládní pravice roky brání volný obchod, privatizaci a soukromé podnikání takřka ve všech oblastech, včetně zdravotnictví či školství, tedy něco, co Chile staví ekonomicky vysoko nad ostatní země v regionu, ale vyvolává hluboké sociální rozdíly. Levicové strany, které získaly lehce přes třetinu hlasů, chtějí, aby se privatizované zdroje vrátily pod státní kontrolu, a žádají více peněz mimo jiné pro školství a zdravotnictví. Nová ústava také může zvrátit jedno – nejen – chilské ožehavé téma, a to privatizaci vody.

Nové tváře

Nečekaný výsledek tak ukázal především odmítnutí tradičních stran a známých politických tváří. „Nejasnější signály jsou zatím ty, že pravice je slabší, než se očekávalo, a střed úplně zmizel,“ uvedla pro Bloomberg Jennifer Pribble, profesorka politologie z Univerzity v Richmondu. Nezávislí kandidáti z řad herců, spisovatelů, akademiků či právníků vzešli z předloňských protestů.

Už teď je jisté, že nová ústava se bude věnovat i otázce původních obyvatel. Parlament v únoru schválil, že 17 křesel bude vyčleněno pro domorodé kandidáty. Zbylá místa si rovným dílem rozdělí ženy a muži, konstituce se zařadí k prvním ve světě, které plně podporují rovnost pohlaví v různých oblastech, například v otázce platů. Někteří ji už nyní označují přízviskem „feministická ústava“.

Mimochodem, minulý víkend byl v Chile víkendem politicky úspěšných žen. Vedle výběru ústavodárného shromáždění se uskutečnily i volby starostů, radních a poprvé i guvernérů. A třeba metropole Santiago de Chile bude mít historicky první starostku, třicetiletou ekonomku Irací Hassler, členku komunistické strany. Také na křeslo guvernérky metropolitního regionu Santiago si po úspěšném prvním kole myslí pětatřicetiletá Karina Oliva z levicového uskupení Frente Amplio.

Změny v Chile mohou ovlivnit i některé další jihoamerické země, které se u svých sousedů už dříve v ledasčem inspirovaly, jako třeba Peru, Ekvádor nebo Kolumbii. Ostatně ta se už měsíc potýká s krvavými protesty, jejichž rozbuška byla podobná té v Chile – odmítání daňové reformy a sociální nerovnost. Zkrátka toto chilské zemětřesení může mít silný dopad daleko za svým ohniskem.

Autorka je publicistka

Leona Šmelcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme