Chytlavý míček minimální mzdy

Minimální mzda vzroste od příštího roku z 11 000 na 12 200 Kč. Rozhodnutí podle vlády pomůže těm asi 130 tisícům lidí, kteří v Česku takto málo vydělávají. Mluvíme zde o tak nízkých mzdách, že jen těžko by někdo mohl něco namítat proti jejich zvyšování.

Tento článek je více než rok starý.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Česká koruna (ilustrační foto)

Česká koruna (ilustrační foto) | Zdroj: Reuters

Jenže to je jen první pohled. Některým změna možná dopomůže k vyššímu výdělku, ale mnohé také připraví o práci, případně bude fungovat jako pobídka, aby se se svým zaměstnavatelem dohodli na podvodu, tedy práci načerno.

Předchozí pravicové vlády institut minimální mzdy zcela ignorovaly. Od roku 2007 do roku 2013 se přes zvyšující se průměrnou mzdu na tu minimální nijak nesáhlo. Není divu, že když se potom ujala vlády levice, tak začala dramaticky tento minimální příjem navyšovat. 

Jenže brzy se z ekonomicky odůvodněné snahy stala politická povinnost – vláda Bohuslava Sobotky minimální mzdu navyšuje každý rok a to v notném kvapíku. Za dva roky stoupla o 24 procent, za čtyři roky o 43 procent. 

To je opravdu pro některé firmy hodně složité tak rychle zaplánovat do svých finančních výhledů a může dojít k tomu nejhoršímu možnému výsledku – špatně vydělávající nakonec nevydělává nic, protože je propuštěn. 

Jak to dělají Němci

Nebavíme se také jen o minimální mzdě. Na tu je totiž navázána takzvaná zaručená mzda, jakási mzdová podlaha, pod kterou se určité skupiny zaměstnanců nemohou propadnout. A zde už se bavíme třeba i o změnách 22tisícových výdělků, což už se dotkne spousty lidí. 

Pro zaměstnavatele v oborech, kde je minimálních mezd hodně – tedy třeba v textilním průmyslu či zemědělství - také nejde o zvýšení mezd o 1200 korun, jak se občas mylně uvádí, ale o mnohem více. Mzda 11 tisíc dnes znamená na mzdových nákladech 14740 korun, po zvýšení to bude zase o další stokoruny více.

Minimální mzda se zvýší na 12 200 korun, rozhodla vláda

Číst článek

Z minimální mzdy se tedy stalo především maximum politiky. Stát nedělá to základní, co by měl – po prosazení zvýšení se podívat na to, co to vlastně s ekonomikou i s konkrétními osudy hůře vydělávajících udělalo. V politicky vynuceném poklusu každý rok zvyšujeme minimální mzdu, aniž bychom znali důsledky. 

Kéž bychom s minimální mzdou byli schopni zacházet jako sousední Němci. Tam v roce 2014 levice a odbory donutily kancléřku Angelu Merkelovovu, aby odkývala zavedení minimální mzdy ve výši 8,5 eura. Kancléřka si za to ale vyžádala, že dva roky se na minimální mzdu nebude sahat. Tak se také stalo a teprve od roku 2017 se mohla zvyšovat znovu na 8,84 eura. 

A nerozhodla to sama kancléřka, ani to nebylo předmětem politických handlů jako několikrát v minulosti u nás. Speciální komise zaměstnanců a zaměstnavatelů vládě navrhla příslušné zvýšení a kabinet Merkelové na to mohl kývnout, nebo to odmítnout, ne však měnit, aby se nezačalo politikařit. Německá vláda kývla a nyní je na dva roky klid, než se zase sejde tato komise. 

V Česku ale politici asi nic takového nechtějí, protože z předvolebního žonglování by jim vypadl jeden velmi chytlavý míček. 

Autor je hlavní analytik týdeníku Ekonom 

David Klimeš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme