Čína číhá a čeká

Kdo pomůže sjednat příměří mezi Ruskem a Ukrajinou? Podle některých hlasů by to mohla být Čína, země vlivná a stále mocnější. Jenže Čína je také tak trochu účastníkem sporu, vždyť Peking uzavřel s Moskvou spojenectví. Jak to tedy s její rolí je?

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vladimir Putin na setkání se Si Ťin-pchingem v Pekingu

Vladimir Putin se se Si Ťin-pchingem viděli skoro čtyřicetkrát (Ilustrační obrázek) | Foto: Sputnik Photo Agency | Zdroj: Reuters

Čekalo se, že Čína vlastně Rusko podpoří, což se nestalo. Současně ale také Peking ruskou invazi neodsoudil. Je tedy Čína neutrální?

Přehrát

00:00 / 00:00

Jan Fingerland: Čína číhá a čeká

Je i není. Vše, co dělá, činí s pohledem upřeným daleko za konec tohoto konfliktu. Čína totiž současně je i není spojencem Ruska. A je i není zastáncem stávajícího mezinárodního řádu.

Hlavně klid

Čínu s Ruskem spojuje mnohé. Především přání oslabit americký vliv ve světě, případně rozdrobit Severoatlantickou alianci. Stejně jako Rusko, také Čína chce přestavět stávající řád tak, aby více vyhovoval čínským zájmům, totiž zájmům konkrétního režimu, takříkajíc učinit svět bezpečnějším pro autokracii. A existuje i celkem blízký osobní vztah mezi ruským a čínským prezidentem – Vladimir Putin se se Si Ťin-pchingem viděli skoro čtyřicetkrát.

Jenže Čína se také snažila udržovat dobré vztahy s Ukrajinou a některé čínské firmy tam dělaly velké obchody. Ale především, čínský zájem na dalším směřování Eurasie i celého světa je jiný.

Rusko je surovinový exportér a z hlediska Číny zatím zanedbatelný importér. Čína naopak suroviny importuje a exportuje produkty. Exportuje je ale do západních zemí. Potřebuje Západ stabilní a ruský pokus vychýlit status quo, a to i za cenu narušení surovinových, finančních a produktových toků, je v přímém rozporu s čínským zájem.

Může Čína působit jako prostředník mezi Ruskem a Ukrajinou? ‚Chce se předvést jako důvěryhodný lídr‘

Číst článek

Čínská společenská stabilita totiž stojí na neustálém hospodářském růstu a ten závisí na západní prosperitě. Čína také vidí, že Putinovi se podařil přesný opak toho, co chce Čína – ohrozil západní prosperitu a současně zvýšil západní ostražitost a dokonce i jednotu a ochotu se bránit.

Rusko osolené

Čína bude chtít situaci alespoň ve střednědobé perspektivě zklidnit, protože miluje klid a pomalé změny. Nechce, aby někdo narušoval suverenitu hranic, a dokonce pozoruje, že v Číně někteří lidé vyjadřují sympatie Ukrajině. A nejen v Číně se lekli, že ukrajinský příklad odhodlání bojovat za svá práva by mohl být nakažlivý.

Čína klid proto možná pomůže nastolit, byť klidně i na úkor ukrajinské budoucnosti. Ovšem bude to skoro určitě na i úkor budoucnosti ruské, protože Rusko se vmanipulovalo do situace, která z něj dlouhodobě udělá zemi stále více závislou na Číně a jejích zájmech.

Rusko, bez ohledu na výsledek války, z ní vyjde hospodářsky oslabené a s oslabenými politickými, informačními i finančními vazbami na Západ. Nebude Číně rovnocenným partnerem.

Tento vývoj má paradoxní linku. Je možné, že Putin právě na čínskou žádost odložil válku na období po olympijských hrách, čímž se připravil o taktickou výhodu zmrzlé půdy a cenný čas na začátku invaze. To vedlo k dalším řetězovým reakcím Ukrajinců i Západu až k nevídaným sankcím.

Samotný Putin svou mocnou vlast takříkajíc naklepal, osolil a okořenil pro svého stále mocnějšího souseda. Za to mu ruský národ moc nepoděkuje. Až bude Rusko hotovo ke konzumaci, Čína mu pomůže uzavřít mír.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Jan Fingerland Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme