Britští soudci už nechtějí v Hongkongu sloužit jako zástěrka
Původně to vypadalo jako dobrý, a hlavně užitečný nápad. Když v roce 1997 Britové předávali Hongkong do čínské správy, obě strany vyzdvihly slogan „jedna země, dva systémy“. Londýn opouštěl finanční a obchodní centrum jihovýchodní Asie s přísliby uchování místních svobod a Peking přebíral jednu ze součástí Číny bez násilí a spořádaně.
Kompromisní formule těšila místní obyvatele a především obchodníky, spoléhající se na to, že jejich případné spory i napříště budou rozhodovat nezávislé soudy.
Vyhlídky na dlouhověkost této oboustranně prospěšné symbiózy se začaly rozpadat, když před dvěma lety vláda v Pekingu prosadila zvláštní zákon o národní bezpečnosti – na jeho základě bylo možno v Hongkongu začít stíhat kohokoli podezřelého z podvratné činnosti, terorismu nebo spojenectví s cizí mocí.
Za mřížemi se tak ocitli obhájci politických svobod i organizátoři připomínek potlačení prodemokratického hnutí v Číně z června 1989. Policie obsazovala redakce vlivných nezávislých novin a z kandidátských listin pro volby ve zvláštní administrativní oblasti úřady vyškrtávaly řadu politiků s odkazem na zákon o národní bezpečnosti, předepisující prověrku vlastenecké spolehlivosti.
Snahy justici politicky ovlivnit?
Všechny tyto zákroky nevyhnutelně končily před soudy, jejichž rozhodovací prostor přestával určovat z britské správy zděděný systém vlády práva, založený na precedentech a na zásadě zdravého rozumu. Přebíjela ho zvenčí dodaná norma přijatá Všečínským shromážděním lidových zástupců, které není parlamentem v obvyklém slova smyslu, ale razítkovacím úřadem návrhů z aparátu jediné vládnoucí strany.
Bylo jen otázkou času, kdy se tento vývoj stane neúnosným pro členy hongkongských soudů, z nichž řada pochází ze zemí britské koruny v souladu s původní praxí „jedna země, dva systémy“.
Jako první to dal najevo předseda Nejvyššího soudu Spojeného království Robert Reed, který spolu se svým kolegou Patrickem Hodgem rezignoval na funkce v nejvyšším odvolacím soudu Hongkongu, aby – jak uvedli – nadále nevzbuzovali dojem, že schvalují místní správu potlačující základní svobody, včetně svobody vyjadřování.
Vedení zvláštní administrativní oblasti v čele se správkyní Carrie Lamovou na rezignaci obou reagovalo podrážděně a paradoxně obvinilo Londýn z toho, co je příznačné pro čínské soudy podléhající vládnoucí komunistické straně, totiž ze snahy justici politicky ovlivnit.
Odchod obou renomovaných britských soudců staví do obtížné situace jejich deset kolegů původem z Commonwealthu působících v nejvyšších patrech hongkongských soudů. Většina z nich již ohlásila, že ve svých funkcích nadále budou hájit justiční nezávislost.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Ukrajinská kvadratura kruhu
Ondřej Soukup
I když Trumpova hvězda pohasne, trumpismus v Evropě přežije
Lukáš Jelínek
Při zavádění nového učiva nejde o angličtinu nebo chemii, ale o důvěru
Petr Šabata
Sociální bydlení aneb Strašák politiků
Julie Hrstková