Tak začíná varovná studie univerzity Čching-chua z Pekingu a londýnského think-tanku Chatham House.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ivan Štern: Čína a klimatická větev pod jejím pozadím

Zmíněné záplavy jsou údajně již důsledkem oteplování klimatu. Studie Číně nenabízí příliš nadějné vyhlídky.

Klimatické extrémy, náhlé poklesy atmosférického tlaku, vlny veder a sucha, vzápětí záplavy jako v Henanu, se stanou běžnými průvodci čínského všedního dne.

Ekonomické důsledky

Jen letní povodeň roku 2021 kromě lidského utrpení přinesla podle studie škody ve výši větší, než je suma 17 miliard dolarů. Kvůli klimatickým katastrofám už v minulém desetiletí činily v Číně přímé hospodářské škody ročně více než 50 miliard dolarů.

To ale není nic proti tomu, co ji čeká v příštích desetiletích, pokud proti oteplování klimatu nezačne rázně postupovat. Studie odhaduje, že škody ročně povyskočí v průměru do výše 2400 miliard dolarů.

Vzrůst teploty klimatu poznamená zemědělské výnosy. Proti současnosti klesnou o 20 procent. Studie odhaduje, že v oblastech hlavní zemědělské výroby se průměrná roční teplota zvýší o tři a půl stupně Celsia.

Čína se tak opět vystaví riziku hladomorů, se kterými se v posledních desetiletích tak úspěšně vypořádala. Vlny veder způsobí propad produktivity práce. Výkonnost průmyslu postupně ochabne. Zato bezmála astronomicky, proti současnosti o 90 procent, stoupnou náklady spojené s výrobou energií. Vyvolá je enormní potřeba klimatizovat výrobní a jiné prostory.

Na tahu je Čína

Změny klimatu se výrazně podepíší na průmyslových oblastech na jihu a na východě země. Jen v roce 2019 tamější průmysl kvůli vlnám veder musel vstřebat ztrátu 28 miliard pracovních hodin. Trend v dalších letech bude spíš vzestupný.

Na věci je zajímavé hlavně to, že tomuto katastrofickému scénáři může Čína zabránit do značné míry vlastními silami. Je bezkonkurenčně největším světovým znečišťovatelem. Zodpovídá za dobrých 30 procent celkového světového znečištění.

Převzato z Plusu

Zatím se ale nezdá, zejména soudě podle jejího liknavého přístupu k nedávné klimatické konferenci v Glasgow, že by si z předpokládané celosvětové klimatické katastrofy činila nějaké vrásky. Předložená studie prokazatelně dokládá, že se jí ale klima týká dokonce bolestně bezprostředně.

Její argument, že na rozdíl od Západu industrializuje až v posledních desetiletích, tudíž má taky nárok na jistou míru znečišťování, ony nešťastníky, kteří po krk ve vodě v zatopeném metru v Čeng-čou marně lapali po dechu, nezajímal a k životu nevrátil.

Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost

Ivan Štern Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít