Komisařka OSN pro lidská práva při odchodu práskla čínskými dveřmi

Když bývalá chilská prezidentka Michelle Bacheletová v roce 2018 začínala jako vysoká komisařka OSN pro lidská práva, předcházela ji ta nejlepší reputace. Kdo jiný by měl za Spojené národy lépe sledovat porušování lidských práv ve světě než žena, jejíž otec, generál Albert Bachelet, zemřel v pinochetovské věznici a která sama za mřížemi zažila mučení a jako hlava státu se zasadila o zřízení Muzea paměti a lidských práv?

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová

Komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Velké očekávání se časem začalo měnit v rozpaky, až zklamání. O to více překvapila gestem na úplný závěr své kariéry u Spojených národů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Adam Černý: Komisařka OSN pro lidská práva při odchodu práskla čínskými dveřmi

Dlouhou dobu se Michelle Bacheletová držela „tiché diplomacie“, kdy se vyhýbala kritickým vyjádřením na veřejnosti v naději, že více uspěje při kuloárních jednáních s despotickými vládci. Během let se však takový přístup ukazoval jako bezzubý, protože co do výsledků neefektivní.

Nepříznivý dojem posilovalo lavírování vysoké komisařky OSN pro lidská práva kolem poměrů v čínské provincii Sin-ťiang, odkud po řadu let přicházely zprávy o utlačování ujgurské menšiny.

Tisíce jejích příslušníků převážně muslimského vyznání se ocitly v internačních táborech, kde byli podrobováni indoktrinaci komunistického režimu a kde systematický nátlak provázelo i rozdělování rodin nebo sterilizace žen.

Tlak diplomatů Pekingu

Rozpaky budily odklady návštěvy vysoké komisařky OSN pro lidská práva v Číně, která by měla ověřit poměry na místě.

Uskutečnila se až letos, v posledním roce jejího čtyřletého mandátu, a předcházely jí dohady, zda se delegace OSN vůbec dostane do provincie Sin-ťiang a případně za jakých okolností, protože režii měl pevně v rukou čínský komunistický režim. Pochybnosti přiživilo přiznání Bacheletové, že ani žádný z internačních táborů nenavštívila.

Mučení či sexuální zneužívání. Čína podle OSN vážně porušuje lidská práva Ujgurů v Sin-ťiangu

Číst článek

Michelle Bacheletová však až na úplný závěr svého komisařství odpálila diplomatickou bombu. Deset minut před půlnocí posledního dne v úřadu nechala zveřejnit takřka padesátistránkovou zprávu, která výslovně konstatuje, že „zadržování členů ujgurské a dalších převážně muslimských menšin čínskými úřady … může představovat mezinárodní zločiny, zvláště zločiny proti lidskosti“.

Nečekané gesto jistě zaskočilo vládce Pekingu, kteří se chystají na říjnový sjezd komunistické strany, přesto však po něm zůstávají i pochybnosti. Jakým tlakům musela být Michelle Bacheletová vystavena, že zprávu nechala zveřejnit na poslední chvíli tak, až když bude mimo úřad, aby nemusela nic dalšího vysvětlovat?

Dohady ze sídla vysokého komisariátu OSN pro lidská práva v Ženevě naznačovaly, že jeho šéfová byla vystavena tlaku diplomatů Pekingu, jehož vliv ve Spojených národech v posledních letech vytrvale sílí, ale že ji výrazně brzdil i generální tajemník OSN António Guterres.

Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR

Adam Černý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme