Číšníci pod penzí. Jak se po pandemii změní specifické podmínky v oboru?

Není žádná novinka, že cestovní ruch a pohostinství byly nejhůře postiženými odvětvími pandemií koronaviru. Státem organizované zavírání hranic, hospod a rušení letů – a jejich opětovné otevírání – se dokonce staly jakýmsi emocionálním symbolem této zkušenosti. Ránu, kterou odvětví dostalo, potvrzuje i statistika. Letos v prvním čtvrtletí klesly meziročně tržby v hotelích, restauracích o 61 procent, žádný jiný sektor na tom nebyl hůř.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Provozovatelé znovuotevřených restaurací těžce shání personál – přes úřady práce se nyní hledá skoro 10 tisíc míst pro kuchaře (ilustrační foto) | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Za suchými čísly je řada bolestivých příběhů. Mnoho hotelů a hospod ještě vůbec neotevřelo a teprve se uvidí, zda koronavirem utržená rána je jen dočasná. Ovšem to, že stát může kdykoli takto fatálně zasáhnout do byznysu, důvěrou provozovatelů podniků i jejich zaměstnanců v budoucnost odvětví silně otřáslo.

Přehrát

00:00 / 00:00

Tereza Zavadilová: Číšníci pod penzí

Zaměstnanci v pohostinství vždycky měli takříkajíc specifické podmínky – často sezónně se měnící pracovní dobu, výplatu závislou na počtu hostů, na spropitném. Po zavedení EET se penězotoky v pohostinství musely trochu legalizovat, přesto smutným standardem v odvětví je zaměstnávání personálu za minimální mzdu a zbytek peněz bokem, někde dokonce úplně načerno.

Pracovní podmínky v restauracích

Tedy bylo to tak do pandemie. Během lockdownů zaměstnanci ve státem zavřených odvětvích pobírali podstatnou část mzdy tak, aby se jejich rodiny nedostaly do sociálních problémů.

Kuchaři a číšníci, žijící z pololegálních peněz, ale brzy neměli z čeho platit účty a museli si hledat jinou práci. Podle Českého statistického úřadu během loňského roku poklesl počet lidí zaměstnaných v pohostinství o 30 tisíc.

Restaurace a hotely v Česku stále zejí prázdnotou. ‚Uvítali bychom otevření hranic,‘ říkají majitelé

Číst článek

Provozovatelé znovuotevřených restaurací teď těžce shání personál – přes úřady práce se nyní hledá skoro 10 tisíc míst pro kuchaře. Někteří zaměstnavatelé – třeba lázně Luhačovice – nabízejí gastropracovníkům i 15 tisíc korun náborový příspěvek.  

Jak se říká, všechno zlé je pro něco dobré. Pandemie byla velká zkušenost a lidé z pohostinství uvádějí, že problémy s personálem nemají ti, kdo byli dobří zaměstnavatelé, kdo platili číšníky a kuchaře legální výplatou i třeba dokázali během uzavírek udržet aspoň nějakou práci.

Personál pohostinství a cestovního ruchu je symbolem takzvaného prekariátu, tedy lidí se slabým postavením na trhu práce a ohrožených chudobou. Podobně jako v Česku také ve Spojených státech i v Británii chybí v restauracích lidé a zvyšuje se tlak na kvalitu pracovních smluv i růst mezd.

Nejvyšší správní soud: Omezení restaurací na přelomu dubna a května bylo v rozporu se zákonem

Číst článek

Podle americké restauratérské asociace není dosud v provozovnách proti předcovidové době 20 procent personálu a provozovatelé dávají uchazečům peníze i za to, že vůbec přijdou na pracovní pohovor. Britové čekají, že se mzdy v restauracích zvýší, až se země plně otevře, protože pohostinství ostrovního království kromě covidu utrpělo také tím, že kvůli brexitu přišlo o personál – cizince. 

Zlepšení pracovních podmínek v restauracích se logicky neobejde bez zvýšení nákladů pro zaměstnavatele, což může znamenat růst cen pro zákazníky.

Kuchaři, číšníci a servírky ale během pandemie viděli, že nemocenské, sociální i penzijní zabezpečení může mít větší smysl než krátkodobé relativně velké peníze „na ruku“, které se rychle rozplynou. A odvětví se s tím bude muset nějak vyrovnat. 

Autorka je ekonomická novinářka

Tereza Zavadilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme