Postoje, které se rozhodně nedají označit jako spojenecké, jsou do omrzení zjednodušující. K bezpečnosti totiž mimo jiné přispívá vzájemná obchodní výměna mezi Evropou a Spojenými státy.

Díky výnosům se může modernizovat armáda, stavět infrastruktura a zdokonalovat schopnosti v oblasti kyberbezpečnosti. Když tedy americký prezident ohrožuje vzájemný obchod, ohrožuje americkou národní bezpečnost, a ne, že ji ohrožuje Evropa.

Přestat se ponižovat

Navíc platí, že dosavadní úprava vzájemného obchodu byla v konečném součtu výhodná pro obě strany Atlantiku. Američané mohli dovážet do Evropy s nižšími cly určité druhy zboží, Evropané do zámoří jiné.

Pokud ovšem Donald Trump chce mermomocí narušit dosavadní obchodní vztahy, které zároveň byly tmelem našeho spojenectví, a přesvědčit se o opaku nenechá, je na čase přestat se ponižovat.

Text je převzatý z Českého rozhlasu Plus

Vždyť nás Evropanů je půl miliardy, tedy více než Američanů. V součtu se jim vyrovnáme z hlediska vědeckých kapacit, ekonomického výkonu a konečně i vojenské síly. Stačí být jednotní, k čemuž nás americký prezident negativní pobídkou nutí.

I proto se jeví jako vhodné zvážit nabídku spojenectví s Čínou. Její premiér Li Kche-čchiang se vydal na diplomatickou misi, jejímž cílem je Evropany ke spolupráci z rozumu zlákat.

Nejdřív v bulharské Sofii na setkání v rámci skupiny 16+1 několikrát zdůraznil, že Peking nechce Evropskou unii rozdělovat. Je pro něj prý důležitá jednotná, stabilní a silná. To je logické, protože jen taková může čile a účelně obchodovat s Čínou.

Následně v Berlíně projevil ochotu ke vstřícným krokům. Otevření finančních trhů, narovnání šancí evropských a čínských společností, důslednější ochranu duševního vlastnictví. Což přidal k nabídce čínského trhu pro zemědělské komodity.

Nepálit mosty

Vyjádřil pochopení pro slova německé kancléřky Angely Merkelové, že je ale potřeba dohodnout se s celou Evropskou unií, což vypadá nadějně. I český premiér Andrej Babiš (ANO) zmiňoval Čínu jako alternativní trh.

Čína si očividně také uvědomuje, že spojenectví něco stojí. Když jsem ale na summitu v Sofii čínského premiéra poslouchal, bylo mi jasné, že v dlouhodobém hledisku sní o přesunu světového centra do Říše středu.

Takovému plánu je z dlouhodobého hlediska potřeba zabránit a centrum vrátit do Evropy, kde bylo před světovými válkami. Aby to starý kontinent dokázal, potřebuje prosperovat. A proto i z krátkodobého hlediska platí, že výměnou za narovnání vzájemných obchodních vztahů bude výhodné nabídku čínského spojenectví přijmout.

Mosty ke Spojeným státům by ovšem bylo dobré nepálit. Jen se na nich pohybovat s vědomím, že jedná rovný s rovným a že máme alternativu vlastní evropské politiky více azimutů. To platí ale i pro Čínu. Respekt chová především k Evropské unii jako k celku, ne k jednotlivým státům. I to jsem viděl v bulharské Sofii.

Thomas Kulidakis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít