ČNB použila proti inflaci nejtěžší kalibr

Česká národní banka zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Něco takového nepodnikla od května 1997, přitom se za posledních 24 let vždy spokojila s navýšením maximálně o čtvrtinu procentního bodu. Zřejmě reaguje na něco vážného. A úmysl nezměnila, ani když ji před radikálním krokem varovali mnozí včetně premiéra a ministryně financí.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Česká národní banka | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Inflace děsí veřejnost v řadě zemí, konkrétně v tuzemsku během léta překročila úroveň čtyř procent. Je pravda, že něco ještě horšího jsme zažili počátkem roku 2008, ovšem tehdy se zdražování dalo svést na to, že vláda zvýšila daně. Také dnes nejsou hlavní obavy z aktuálních čtyř procent, ale z toho, co přijde. Proto se Česká národní banka rozhodla k opatření, které může hrozbu zastavit, nebo aspoň zmírnit.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Holub: ČNB použila proti inflaci nejtěžší kalibr

Zdražování v některých sektorech už vyvolalo nefalšované výbuchy paniky. Není příliš divu, když stavební materiál zdražuje o desítky procent a spolu s ním akceleruje i cena bytů, brzy se stejný efekt projeví také u elektřiny nebo plynu.

Kritici ovšem právě v tom vidí hlavní argument, proč se centrální banka rozhodla špatně. V první řadě podražuje zboží z dovozu, vlastně jsme importovali celou inflaci a zvýšení úrokových sazeb v tuzemsku na jejím průběhu nemůže nic změnit. Jenom sníží objem peněz v oběhu a poškodí ekonomiku.

Babiš kritizuje rozhodnutí ČNB zvýšit úrokovou sazbu. Snaží se banku ovlivnit, říká opozice

Číst článek

Zboží nesmí zdražovat příliš

Přesto nejde přehlédnout, že nerostou pouze ceny importovaného zboží. Zvyšují se také velkoobchodní ceny potravin a není pochyb, že to záhy pocítí i zákazníci supermarketů. Zdražuje běžné spotřební zboží typu obuvi a oděvů, drahé jsou hospody, rekreace.

Obavy z rostoucích cen navíc stojí na dalším pilíři. Během krize klesla spotřeba, ovšem příjmy domácností a většiny podniků nepoklesly. Nesnížily se ani mzdy a vzhledem k nízké nezaměstnanosti dnes jejich růst zrychluje. Výrobci a obchodníci mohou žádat nekřesťanské ceny a přitom spoléhat, že lidé zaplatí z naspořených peněz.

Samozřejmě se zásah proti zdražování nemůže líbit vládě, a tím se nemyslí jen český kabinet. Vlády většiny zemí nejen v Evropě se během pandemické krize mohutně zadlužily a rády by se dluhů zbavily, aniž by přitom musely zvyšovat daně nebo krátit sociální dávky. Zbývá jenom rychlejší inflace, která může vládní závazky snižovat automatickým tempem okolo pěti procent za rok.

Nutno podotknout, že zboží nesmí zdražovat příliš. Pokud ho spotřebitelé odmítnou, země se vrátí tam, kde byla, tedy do krize. K takovému zlomu došlo například počátkem 70. let minulého století v Americe, když inflace přesáhla sedm procent a vykročila k desetiprocentní hranici.

To je vyhlídka, kterou si lze dnes představit i u nás, a z takového pohledu dává rozhodnutí centrální banky smysl.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme