Udalcov je stále marxistou, leninovcem a stalinovcem. Ženil se v tričku se Stalinovým portrétem, v roce 1999 neúspěšně kandidoval do Státní dumy za Stalinský blok pro SSSR.

Krym je pro něj správně ruský a separatisté na Donbasu jsou hrdinové. Prezidenta Vladimira Putina kritizuje, že jako odpověď na Majdan (protivládní protesty na Ukrajině, které vyvrcholily útěkem prezidenta Viktora Janukovyče do Ruska) nezařídil, aby separatisté ovládli jihovýchodní Ukrajinu. Také mu vyčítá, že podporuje vládnutí mamonu.

Text je převzatý z Českého rozhlasu Plus

Udalcov prohlásil, že bude budovat levicově vlasteneckou opozici mimo jiné s komunisty Gennadije Zjuganova. Ti ale s Putinem spolupracují a křičí, že kapitalismus je odporný. Opozičníky, kteří jsou v kontaktu se Západem, zahrnul Udalcov opovržením.

Stejně tak Alexeje Navalného, kterého jako z kremelského partesu obvinil z vyprovokování protestů v roce 2012.

Po Udalcovově tiskovce se shodla ta část společnosti, která je proti Putinovi, ale nesdílí levicový radikalismus, že brzy skončí v náruči kremelských propagandistů.

Aktivnější jsou v těchto dnech i další dvě postavy, které mají mnohem větší váhu než Udalcov. Je to zmíněný Navalnyj a Michail Chodorkovskij, někdejší oligarcha, pak rovněž Putinův politický vězeň, který po desetiletém věznění žije v zahraničí a odtud se snaží zorganizovat síly, které by se přičinily o změnu ruských poměrů. Vztahy mezi těmito dvěma pány jsou na povrchu korektní, ale prosakuje jimi citelné, v poslední době rostoucí napětí.

Chodorkovskij, který v minulých dnech zcela neobvykle na svoje způsoby poskytl dva velké rozhovory ruským médiím a v pátek je doplnil vlastním sedmnáctiminutovým videovstupem, v němž glosoval některé reakce diváků, řekl, že nevěří, že Kreml dovolí Navalnému kandidovat v prezidentských volbách.

Ale kdyby se stal zázrak, Navalnyj by kandidoval a dalším zázrakem by volby vyhrál, zněla by Chodorkovského rada, že si lidé mají dělat zásoby na špatné časy.

Domnívá se totiž, že Navalnyj, jehož politický talent a fantastickou energii uznává, je nositelem stále stejného vůdcovského schématu, které by ho coby prezidenta přivedlo do téže pozice, jakou dnes má Putin. Sám Chodorkovskij je pro transformaci Ruska z prezidentské na parlamentní republiku.

Navalnyj okamžitě odpověděl, že Chodorkovského respektuje, ale že z ciziny není možné v Rusku nic změnit a když už se pro to jeho oponent rozhodl, tak má vypláznout víc peněz, kterých prý má pro tyto účely dost. Na spolupráci těchto politiků, která by dokázala vytvořit sílu, z níž by mohl mít Kreml oprávněné obavy, to v této chvíli nevypadá. 

Karel Dolejší z Britských listů poznamenal ke zmíněným postavám ruské opozice: „Pravicový vlastenec, ultralevičácký vlastenec a mafiózní vlastenec. To je ale výběr...“ Skladem však nic jiného není. Chybí poptávka. 

Autor je komentátorem deníku Právo.

Alexandr Mitrofanov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít