Copak existuje naděje? Slabá reprezentace mít sílu může

Čeští fotbalisté vědí už dvě kola před koncem kvalifikace, že na mistrovství světa 2018 budou chybět. Neúspěšný boj o šampionát vyvrcholil pondělním bezradným výkonem v Severním Irsku. Kdy zase začnou lepší časy?

Tento článek je více než rok starý.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Česká fotbalová reprezentace

Česká fotbalová reprezentace | Foto: Matthew Childs | Zdroj: Reuters

Národní tým nepředvedl za celou kvalifikaci ani jeden výkon, na který by fanoušci vzpomínali ještě léta. Nadějné náznaky vždycky vystřídal zmar. Jako teď naposled - po slušném výkonu proti Německu (1:2) následoval bezradný výkon v Severním Irsku (0:2) a konec nadějí na postup.

První poločas rozhodl. Čeští fotbalisté prohráli se Severními Iry 0:2 a na MS určitě nepostoupí

Číst článek

Česko hrálo na světovém šampionátu naposledy v roce 2006. Tehdy v českém výběru nastupovali hráči jako Pavel Nedvěd, Petr Čech, Tomáš Rosický, Karel Poborský, Vladimír Šmicer, Milan Baroš, Zdeněk Grygera, Jan Koller, Tomáš Galásek, Marek Jankulovski, Jaroslav Plašil a další.

S dneškem neporovnatelná kvalita.

A mimochodem - i generace jmenovaných hráčů postoupila na mistrovství světa jen jednou a v Německu pak vypadla už po základní skupině. Což není výmluva ani alibismus, ale fakt. Výběr reprezentačních adeptů je nyní zkrátka příliš úzký a chybí v něm osobnosti i hráči evropské top úrovně.

Přesto cesta zpátky vzhůru existuje.

Národní tým pod trenérem Karlem Jarolímem zahájil generační obměnu. V poslední nominaci byl jen jeden třicátník (Theodor Gebre Selassie), takže vrchol na toto mužstvo čeká až za několik let.

"Jasně, výsledky nejsou dobré, ale trenér Karel Jarolím to nemá jednoduché, protože skládá nový tým. Špatně se to hodnotí, protože těm mladým chybějí zkušenosti. A co si budeme povídat, hrát za reprezentaci je prostě něco extra. Kluci potřebují odehrát co nejvíc zápasů, aby se v nároďáku otrkali," nedávno přemítal Tomáš Rosický.

V severoirské reprezentaci spolu hrají katolíci i protestanté. Vždy to ale idylické soužití nebylo

Číst článek

Má tedy Jarolímův tým budoucnost, i když třeba ne tak zářivou jako "zlatá" generace?

Všichni tři brankáři chytají v zahraničí, kde je větší konkurence než doma (Tomáš Vaclík, Jiří Pavlenka, Tomáš Koubek). V obraně se nabízí hráč, který sice už několik let hostuje ve druhé anglické lize, ale i tak stál Chelsea za prodloužení smlouvy (Tomáš Kalas). Dalšího si pojistil AC Milán (Stefan Simič). Třetí dělal v roce 2011 kapitána reprezentační devatenáctce na stříbrném mistrovství Evropy (Jakub Brabec).

V záloze je místo třeba pro pracanta zvyklého na německou ligu (Vladimír Darida). Nebo pro talent, o kterém se mluví v souvislosti s přestupem do Arsenalu či AC Milán (Jakub Jankto). Další vyrostl ve slavné akademii Ajaxu Amsterdam (Václav Černý).

Asi největší potenciál má útočník, na kterého při nedávném přestupu do AS Řím čekaly davy fanoušků a který se stal druhým nejdražším českým fotbalistou v historii (Patrik Schick).

To jsou mladíci, kteří dávají české reprezentaci naději. Naději, že se národní tým na mistrovství světa zase někdy probojuje, jako to dokázala zatím jen generace kolem Nedvěda. Naději, že se nebude opakovat současná kvalifikace, kdy je po osmi zápasech konec nadějí na postup.

Petr Šedivý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme