Program obsahuje deset bodů a na rozdíl od jiných stran v něm najdeme i debaty o příjmové stránce rozpočtu. Té se jinak ostatní strany úpěnlivě vyhýbají, ačkoliv vzhledem k stomiliardové roční sekeře, vytvořené zrušením superhrubé mzdy ze strany ANO a ODS a také důsledkem pandemie, je to právě otázka dorovnávání státního rozpočtu, která bude po příští roky důležitá.

Přehrát

00:00 / 00:00

Apolena Rychlíková: Volební program ČSSD překvapivě připomíná západní levici. Problém je v nedůvěryhodnosti strany

A bude záležet, na koho náklady za krizi i rozpočtovou díru dopadnou a také s jakou silou.

Jednoduše je jasné, že se buď bude škrtat, privatizovat a zvyšovat DPH, nebo se bude muset změnit systém zdanění. Bez toho se díra ve státním rozpočtu nezacelí a je pokrytecké, že o tom celá řada stran nechce otevřeně mluvit.

Důvěra voličů se nevrátí

ČSSD má v této otázce jasno: mluví o spravedlivém a solidárním rozložení krize. V souladu s tím tak propaguje progresivní zdanění – které je v Západní Evropě absolutní normou – a snížení DPH u základních potravin. Právě jídla se loňská inflace dotkla nejvíce a svědčí o tom i nárůst uživatelů potravinových bank.

Převzato z Plusu

Sociální demokraté také správně artikulují problematiku odlivu peněz do zahraničí – ročně takto Česká republika přijde až o 300 miliard. V dokumentu s názvem Spravedlivá země, bezpečná budoucnost, jak svůj program nazvali, se dál věnují mzdám, práci, zdravotnictví, důchodům nebo bydlení.

V souladu s doporučeními většiny předních ekonomů z českých bank doporučují nízkou daňovou sazbu pro první tři nemovitosti a vyšší daňovou zátěž od čtvrtého bytu. Jsou to právě tyto daně, za které je Česká republika dlouhodobě kritizovaná – v rámci zemí OECD je totiž česká daň z nemovitosti čtvrtá nejnižší.

Své místo má v dokumentu také nerovné odměňování žen a mužů, jasné odmítnutí privatizace školství a zdravotnictví nebo větší podpora sociálních služeb – což jsou, jak ukázal koronavirus, klíčové oblasti pro kvalitu života.

Co naopak chybí, je jakékoliv tematizování ekologické krize. Přitom klimatický rozvrat je největší výzvou pro naši budoucnost. Jenže ekologie je sociální demokracii po léta cizí.

Vzhledem k současné kondici ČSSD je až překvapivé, nakolik se jejich program přiblížil západním standardům. V České republice se totiž pojmem Západ zaklínáme jen ve chvíli, kdy se nám tento termín hodí jako moralita, ne jako reálný program.

Problém ale je, že stávající ČSSD, která už druhé volební období vládne po boku oligarchy Andreje Babiše (ANO), nejde brát vážně. Ačkoliv dílčí změny v podobě prosazení zvyšování mzdy nebo zálohovaného výživného či zrušení karenční doby jde ČSSD připsat k dobru, celkové podílení se na jedné z nejhorších polistopadových vlád je neomluvitelné.

Jan Hamáček dostal sociální demokracii během uplynulých let do pozice, ve které prakticky nemá nejenom žádnou důvěru, ale ani důstojnost. Všechnu ji totiž promrhala vlastní slabostí a opakovanou výměnou hodnot, na kterých tato strana kdysi vyrostla, za pár Babišových drobných. Výsledkem jsou preference pod hranicí pěti procent.

Nelze se tak divit, že nový sociálně demokratický program, jakkoliv moderní a západní, nakonec moc lidí nezajímá. Své šance na znovuzískání důvěry totiž ČSSD už dávno ztratila.

Autorka je komentátorka serveru A2larm

Apolena Rychlíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít