ČSSD, značka porážky

Jisté je jedno, voliči sociální demokracie nikam nezmizeli, dokonce asi ani nepřestali chodit k volbám. Jen přestali volit ČSSD. Je šance, že se někdy vrátí? Buďme k sobě i ČSSD upřímní: docela malá. Sociální demokracie, historická úctyhodná strana s mnoha zásluhami o stát, vypadá, že se chystá na poslední přistání. 

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jan Hamáček | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Jediné, k čemu se teď musí upínat, je naděje, že ve sněmovních volbách na podzim 2021 překoná pětiprocentní hranici a nezmizí pod vodou jednou provždy.

A teprve v době, kdy svou pouť českou politikou ukončí tvůrce novodobé ČSSD a poslední roky její systematický ničitel Miloš Zeman a až se také možná zmenší dnešní dominance Andreje Babiše a hnutí ANO, mohou sociální demokraté pomýšlet na restart. Pokud již nebude pozdě – a to nejspíš bude.

ČSSD přečkala éru nacismu, komunismu a přečká i éru Babiše, říká politolog Jelínek

Číst článek

Problém je, že sociální demokraté jako by v nových časech po roce 2013, velkém zlomu české politiky, marně hledali svůj smysl existence. Byly časy, kdy ČSSD vycházela sázka na širokou vnitrostranickou koalici „od Škromacha po střed“, kdy se tradiční sociálně demokratická politika přerozdělování mísila s opatrným „moderním“ pojetím.

Problém je, že tenhle prostor je dnes obsazen – veřejné peníze přerozděluje (nebo to aspoň permanentně slibuje) ANO, mladší liberálnější voliče kolem středu si získali Piráti. Sociální demokraté to mohou považovat za nespravedlnost, spoustu témat přece vnesli do vládní agendy oni, ale připsalo si je ANO, voliči, všimněte si toho. Jenže na to se v politice nehraje.

ČSSD jako Arsenal

Česká pravice v čele s ODS není v nijak omračující kondici, ale už téměř šestiletý pobyt v opozici a přesun ANO směrem doleva v posledních letech jí vytvořil prostor pro pomalou, postupnou rehabilitaci.

Sociální demokraté si tuhle cestu nevybrali. Vstup do Babišovy vlády byl podobně riskantním řešením, jako by byla role jedné z mnoha malých přehlížených opozičních stran ve sněmovně. Ale teď je zřejmé, že sázka nevyšla.

Z ČSSD se stala značka s puncem porážky – aby tomu rozuměli třeba i fotbaloví fanoušci, něco jako Arsenal.

Sociální demokraté vlastně nedělají nic úplně špatně, snaží se hájit zájmy svých voličských vrstev, které ji ovšem už nevolí, hledají nové, talentované politiky – jen jako by to nikoho nezajímalo.

Lídři ČSSD tvrdí, že skutečnou zkouškou budou až krajské volby za rok na podzim. Možná ano, ale co chtějí dělat, pokud přijde stejný výbuch jako teď v eurovolbách? Do sněmovních voleb bude chybět jeden jediný rok.

Nachystaná menší ústavní krize kolem odvolání ministra kultury Staňka, jenž mimochodem nejlépe ilustroval bídu ČSSD, možná dává ČSSD šanci na důstojný exit, což ale – znovu zopakujme – bude stejný risk jako ponižující setrvávání v Babišově vládě. Jen ještě nevyzkoušený.

Autor je šéfkomentátor serveru Seznam Zprávy

Jindřich Šídlo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme