Metr a půl široký paragraf na úzké silnici

Myšlenka může být skvělá, dokonce výborná. Ale ne každou je třeba otisknout do řeči paragrafů, protože tam může přinést nečekané komplikace. Můj Ford Fiesta má na šířku zhruba metr a tři čtvrtě. Musel jsem ho přeměřit, než jsem vyjel zdolávat silnice na úpatí Vysočiny a pak mezi moravské vinohrady. V praxi si vyzkoušet, jak bych dodržoval vzdálenost jeden a půl metru od cyklisty, o jejímž zavedení jedná naše sněmovna.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Brno, tramvaj, šalina | Foto: Patrik Uhlíř | Zdroj: MAFRA / Profimedia

Poslanec Petr Dolínek (ČSSD) spolu s několika svými kolegy, nashromáždil v návrhu řadu důvodů, proč by měl být ten odstup – boční odstup – daný zákonem. Včetně toho, kolik států Evropy bezpečný odstup uzákonilo.

Přehrát

00:00 / 00:00

Miloš Šenkýř: Metr a půl široký paragraf na úzké silnici

A naopak ředitel dopravní policie Jiří Zlý proti tomu postavil argument, že boční odstup od cyklisty byl loni příčinou toliko 30 dopravních nehod, z toho jedné smrtelné.

S připomínkou, že někdy je metr a půl moc – a jindy dokonce zase málo. Kdo někdy jezdil po těch úzkých moravských, ale určitě i českých, silnicích, tak ví, že oproti těm ve městech mnohé nenabízejí dost místa na to, aby se na nich vyhnula dvě auta.

A člověk na bicyklu po nich logicky nejede po okraji silnice, který zvolna přechází v příkop. Tudíž takový cyklista zabere i se svým „ochranným pásmem“ větší šířku než moje fiesta.

Povinná výbava pro cyklisty

Na mnohakilometrových úsecích tak bude v případě přijetí změny zákona muset jet auto zvolna za cyklistou se vším, co taková změna nese. Pro přírodu i provoz.

Protože existují silnice, kde i když cyklista ohleduplně uhne ke kraji, stejně tam metr a půl prostoru nezůstane. A protijedoucí auta od něj možná budou mít odstup výrazně menší.

Auta by měla objíždět cyklisty ve vzdálenosti alespoň 1,5 metru, schválili poslanci

Číst článek

Ano, cyklista si zaslouží ochranu. Je křehký, ohrožený, bez airbagů a dalších vymožeností. Jede a posiluje své zdraví, snaží se řídit pravidly silničního provozu. A rád jede právě bokem, po těch vedlejších silnicích.

Jenže když si pročítám návrh zákona a jeho odůvodnění, napadá mne několik věcí. Ta základní zní: potřebujeme skutečně takové vymezení, a to bez ohledu na to, jak pozitivní motivace k němu vede?

Mnohokrát vzpomínám na jednoho z učitelů právní teorie na brněnské fakultě, který říkal, že čím více předpisy budeme vylepšovat, tím do absurdnějších situací se můžeme dostat při jejich uplatňování. A že už dokonce biblické Desatero je až příliš konkrétní. Ano, bylo to trošku přehnané, svět není ideální.

Jenomže pak se dostaneme do ještě absurdnějších situací. Poslanci navrhují zpřísnění, ale už do zdůvodnění změny uvedou, že „stejně jako v případě kontrol nejvyšší dovolené rychlosti, zde bude určitá míra tolerance“.

Co je to tedy za předpis, který už při svém předložení počítá s tím, že praxe bude jiná? Nestačí tedy skutečně současné vymezení mluvící o pravidlech na silnicích?

Možná logicky doplněné o možnost přejet při předjíždění cyklisty tu plnou čáru. Pokud samozřejmě na silnici je. A není skutečně spíš namístě mluvit o tom, jakou povinnou výbavu by cyklisté bez rozdílu věku měli mít i na těch úzkých silnicích? Policejní statistiky tvrdí, že příčinou mnoha nehod je srážka zezadu, ne z boku.

Mimochodem, podle informačního systému sněmovny je nejbližší možné projednání návrhu zákona v polovině prázdnin.

Uvidíme – o kolik a v jakém směru se mine s koncem funkčního období sněmovny. A můžeme si přes prázdniny vyzkoušet, jaké by to všechno bylo v praxi.

Autor je editor a moderátor Českého rozhlasu Brno

Miloš Šenkýř Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme