Dopis z Dánska: probuzení brexitem do nejistoty

Server iROZHLAS.cz se zapojil do panevropského projektu Dopis z…, v němž místní novináři popisují problémy své země před eurovolbami. Po dopisu z Finska nyní nabízíme příspěvek od Philipa Florese z dánského serveru Zetland.

DOPIS Z... Kodaň Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Novinář Philip Flores z dánského serveru Zetland | Zdroj: Archiv Philipa Florese

Drazí evropští přátelé, před necelými čtyřmi lety, jednoho horkého dne v září 2015, realita zabouchala na dánské dveře způsobem, na jaký jsme do té doby nebyli zvyklí. Téměř zničehonic dorazily po dálnici z Německa stovky syrských mužů, žen a dětí a přesvědčovaly zmatené úřady, aby zavřely hlavní dopravní tepnu a ony tak mohly bezpečně projet dál.

CO JSME POSLALI DO DÁNSKA?

Dopis z Česka napsalo Radio Praha a zveřejnil jej dánský server Zetland. Ten je ale pouze pro platící předplatitele.

V pátek jste si mohli přečíst Dopis z Finska Heikki Aittokoskiho, redaktora listu Helsingin Sanomat nazvaný paradox štěstí.

O den dříve server iROZHLAS.cz publikoval Dopis ze Španělska: příběh strachu a naděje novináře Juana Luise Sáncheze z deníku El Diario.

Dánové nevěděli, co mají dělat, ani co si mají myslet. Policisté chránili a zároveň zastavovali karavanu, a zatímco někteří místní naplnili kufry od auta vodou a zásobami s cílem pomoci unavené a sluncem ztrápené skupině, ostatní hulákali a plivali na ni z blízkých mostů.

Ještě než jsme všichni pochopili co se vlastně děje, Syřané se přesunuli dál (ve skutečnosti u nás nechtěli zůstat, mířili k mostu vedoucímu do Švédska). Tehdy nezáleželo na těch mnoha Dánech, ať už příznivců otevřených hranic, nebo odpůrců migrace, kteří se podobné situace báli a předvídali jí. Stovky tisíc uprchlíků, které jsme viděli na fotografiích a v televizi, při přechodu Středozemního moře riskovaly své životy, tak nyní brázdily dánské dálnice. Aspoň tak to vypadalo.

Brexit

Vraťme se ale do blízké minulosti na jaře 2019. O necelé čtyři roky později je podpora Evropské unie na rekordním čísle a téma migrace je při otázkách v průzkumech cílených na obavy občanů zastíněno problémy se zdravotní péčí, sociální nerovností a v poslední době i změnou klimatu. A to už nějakou chvíli. Někdo by mohl namítnout, že Dány v souvislosti s globálním oteplováním netrápí ani tak rtuť na teploměru - v prostředí temného a chladného severu - jako spíš související příliv uprchlíků. Ale stejně - něco se v Dánsku v posledních letech určitě změnilo.

Dopis z Finska: paradox štěstí

Číst článek

V poslední volbách do Evropského parlamentu před pěti lety drtivě zvítězila nacionalistická strana Folkparty a získala masivní podporu s velmi euroskeptickou kampaní. V současnosti ale zažívá nejhorší pokles od svých začátků v polovině devadesátých let a očekává se, že po nadcházejících volbách přijde o polovinu křesel v Evropském parlamentu.

Co se tedy stalo? Samozřejmě nemůžeme opominout, že počet běženců mířících do Dánska klesl díky krokům unie vůči uprchlíkům a spontánním žadatelům o azyl (turecká dohoda), a také díky nepříliš přívětivé migrační politice v zemích jako jsou Švédsko a Německo. Stejně tak by ale roli v pádu nacionalistické strany mohla hrát korupce bývalého lídra Folkparty. Co se ale skutečně stalo - nebo se vlastně stále děje - je brexit.

Zadní sedadlo

Vzhledem k tomu, že Dánsko a Spojené království začaly v Evropě spolupracovat současně v roce 1973, byli jsme vedle Britů pohodlně usazeni na jakémsi zadním sedadle EU a užívali si jízdu. Našli se ale takoví z nás, kteří si často stěžovali na směřování unie a někdy i tahali za ruční brzdu. V devadesátých letech jsme požadovali a - opět podobně jako Britové - získali čtyři výjimky, které nás vylučovaly z měnové, vojenské a justiční spolupráce (včetně migrační problematiky). V novém tisíciletí jsme pak pokračovali v tradičním britském vzorci a oponovali jakýmkoliv mocenským tlakům od národních parlamentů až po Brusel.

Dopis ze Španělska: příběh strachu a naděje

Číst článek

Při sledování boje Britů s brexitem se ale naše pozice změnila a Dánové tentokrát nenásledovali jejich příklad. Jak ostatně řekl na nedávném startu evropské kampaně své liberální strany premiér Lars Løkke Rasmussen: „Dovolte, abych se vyjádřil jasně. Nepřipustím, aby Dánové hlasovali o vystoupení z Evropské unie.“

Byl to pozoruhodný start kampaně. Přímá konfrontace s Folkparty, která deklarovala ambice umožnit referendum, ve kterém by Dánové zvolili mezi Evropskou unií a jakousi příslušností k Britům. Pozoruhodný začátek to byl i proto, že Løkke Rasmussen se po parlamentních volbách letos v červnu pravděpodobně pokusí vytvořit vládní koalici právě s Folkparty.

Zisk důvěry

Ukazuje se, jak se postoje vůči EU rychle změnily. Německo s Francií prosazují hlubší evropskou integraci a silnější vícerychlostní Evropu po brexitu, zatímco v Dánsku vyvstávají další otázky.

První den eurovoleb v Česku skončil. Hlas přišli odevzdat prezident Zeman i premiér Babiš

Číst článek

Pokud jde o vysoce postavené dánské diplomaty, mají tendenci být pesimističtí v souvislosti s unií bez účasti Spojeného království a nechávají jen nepatrný prostor pro nerozhodný postoj. Dánové mohou najít nové spojence - řekněme Maďarsko či Polsko - kteří nesdílejí macronovské ambice o hlubší evropské integraci (například daně, unijního ministra financí, otevřený přístup vůči žadatelům o azyl nebo evropskou armádu či nadnárodní kandidáty do evropského parlamentu).

Může ale taková koalice neochotných opravdu napodobit dlouholetou britskou práci a zastavit takové země jako jsou Francie, Německo, Nizozemsko, Švédsko, Belgie, Portugalsko a Španělsko, nebo bychom zkrátka zůstali pozadu?

Ve skutečnosti unie - nebo spíš její lídři - udělali pro zisk důvěry Evropanů v posledních několika letech pramálo. Snahy o řešení migrační krize (místo aby běžence kupříkladu nechala být a zabývala se větší bezpečností země) opakovaně selhaly a společenství je chaotičtější víc než kdy dřív. Zdá se ale, že fraška kolem brexitu přesvědčila Dány o existenci daleko horší alternativy.

EUROKVÍZ: Jste učedníkem, mistrem nebo expertem na EU? Odpovězte na 20 záludných otázek

Číst článek

Brexit je jen dalším důkazem toho, jak logika parlamentarismu v posledních letech přestává fungovat a jak tradiční strany a koalice ztrácejí půdu pod nohama. Kolik poválečných institucí hlídá jakýsi řád, který se pod tlakem může změnit. Takový druh nejistoty vždy představuje výzvu pro tak malou zemi, jakou je Dánsko, a upřímně, vůbec si nejsme jistí tím, kde nás pobrexitová unie zanechá.

V roce 2015 většina dánských voličů odmítla přání vlády o znovuobnovení justiční spolupráce s EU i přesto, že nám hrozí vyloučení z Europolu, který se zabývá prevencí a potíráním organizované trestné činnosti. Ani varování politických hnutí před tím, že by se Dánsko mohlo rychle stát rájem pro sexuální obtěžování a obchod s bílým masem, v kampani před eurovolbami s Dány nehýbe. Pro mnoho Dánů je samozřejmostí, že EU dopřeje zemi všechny benefity a nebude po ní na oplátku nic chtít. Tak jak to dělá a dělala i v minulosti.

Ale skutečně to bude stejné? S brexitem na mysli už si nejsme tak jistí. Takže namísto hlasování o vzdálené možnosti „d-xitu“ a ochrannými křídly Británie bude tématem do eurovoleb v Dánsku následující: když z unie neodejdeme, mohl by konečně nastat čas, abychom se do evropského projektu bezvýhradně zapojili?

Philip Flores Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme