Jen ne už zase tupé škrty

Česko se raketovou rychlostí zadlužuje. Minulý rok jsme byli dokonce jedinou zemí Evropské unie, která svůj vládní dluh zvýšila. To ostře kontrastuje s předvolební rétorikou demokratické opozice před sněmovními volbami 2021, že jakmile se dostane k moci, ihned dá veřejné rozpočty do pořádku.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Premiér Petr Fiala s ministrem vnitra Vítem Rakušanem na zasedání vlády

Jakkoliv je volání po rychlejší konsolidaci veřejných financí jistě správné, tupé škrtání by bylo to nejhorší (ilustrační foto) | Foto: Vít Šimánek | Zdroj: ČTK

Vláda Petra Fialy se pak skutečně ujala moci, ale dosud není schopna se shodnout ani na základech reformy veřejných financí.

Přehrát

00:00 / 00:00

David Klimeš: Jen ne už zase tupé škrty

A už nyní je přitom jasné, že výsledné číslo případných úspor nebude ani zdaleka dostačovat k tomu, aby se dluhový kolotoč Česka zas zpomalil na přijatelnou úroveň.

Proto se bez překvapení ozývají již radikálnější hlasy, které by chtěly výrazněji šetřit. Exministr financí Miroslav Kalousek se již vyslovil pro „tupé plošné škrty“.

Jakkoliv jeho volání po rychlejší konsolidaci veřejných financí je jistě správné, tupé škrtání by ale bylo to nejhorší.

Víc škody než užitku

O tupých škrtech se v Česku mluví od finanční a následně hospodářské krize na počátku desátých let.

Tehdy právě ministroval Kalousek, a protože nevěděl, jak při razantním propadu daňových příjmů jinak rychle dát do pořádku veřejné finance, prošel se státním rozpočtem s motorovou pilou.

Schodek rozpočtu není reálný a přesáhne 300 miliard, shodli se exministři Kalousek, Schillerová i Rusnok

Číst článek

Sice si tím získal spoustu nepřátel, ale také od té doby dbá na svou image odvážného reformátora. Problém je, že nic z těch nejtupějších škrtů nefungovalo.

Příkladem může být drastické propuštění státních a veřejných zaměstnanců. V roce 2011 a 2012 jich skutečně bylo méně než v roce 2010, ale už v roce 2013 jich bylo více než před řezáním.

Vysvětlení není těžké: je opravdu velmi tupé škrtat zaměstnance, aniž by bylo jasné, kdo udělá jejich agendu. O to více lidí s vyššími náklady je třeba pak zase přijmout. Dalším příkladem mimořádně tupých škrtů bylo zrušení slevy pro pracující důchodce.

Kalousek se těšil na ušetřené dvě miliardy, ale vůbec si neuvědomil, že tím pobídne aktivní seniory rychleji přestat pracovat a jen tím ještě více zatíží sociální systém. Naštěstí tuto hloupost pak zrušil Ústavní soud.

Stát vybere z neočekávaných zisků o 60 miliard méně, než počítal. Daň měla zmírnit schodek rozpočtu

Číst článek

Těch příkladů mizerné hospodářské politiky máme z tehdejší krize ještě mnohem více, ale zjevně jsme se nepoučili. Opět se ozývá volání po tupých škrtech, které jsou nejen škodlivé, ale nakonec se místo šetření jen prodraží.

Stačí poslechnout NERV

Místo volání po plošných škrtech by si vláda Petra Fialy měla přečíst, co si objednala.

Národní ekonomická rada vlády už minulý podzim připravila pro ministry sumář nutných cílených opatření v příjmech i výdajích. Mnohé z toho již mohlo platit v letošním rozpočtu.

Kupka: Závazek je snížit deficit nejméně o 70 miliard korun, dohoda musí být v květnu

Číst článek

Jenže vláda stále nechce přiznat občanům realitu: Na straně výdajů se ministři třeba bojí rušit své mnohé rezortní výzkumné ústavy, protože je to jejich nemalá hromádka peněz.

Na straně příjmů se vláda zas třeba bojí přiznat, že radikální snižování daní z příjmu fyzických osob v roce 2020 byl jen čirý populismus.

A tak zas směřujeme k oněm tupým škrtům, které napáchají více škody než užitku.

A možná i jako po hospodářské krizi před deseti lety tak zdiskreditují vládu, že pak na dlouhou dobu umetou cestu k nástupu ještě mnohem tvrdších populistů.

Autor je komentátor Aktuálně.cz

David Klimeš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme