O osudu demokracie za časů koronaviru. Izraelská debata

Koronavirus škodí zdraví, a škodí také demokracii a svobodě. Uvědomují si to i v Izraeli, státu, kde zažili několik válek, vln teroristických útoků a jsou zvyklí na kontroly a omezení pohybu. Tedy věci, které jsme už i my v postkomunistické části Evropy vytěsnili z paměti. V Izraeli, kde lidé tak rádi debatují, se rozběhla diskuse o osudu demokracie v časech koronaviru.

Komentář Jeruzalém Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Šíření nákazy koronavirem postihlo Izrael v době, kdy má premiér Netanjahu problémy s justicí.

Šíření nákazy koronavirem postihlo Izrael v době, kdy má premiér Netanjahu problémy s justicí. | Foto: Gali Tibbon | Zdroj: ČTK/AP

Mimořádná situace zemi zastihla ve specifickém období, kdy se sestavuje vláda, chod řídí udržovací kabinet a jeho premiér Benjamin Netanjahu má velké problémy s justicí. A má „štěstí“, protože soudní projednávání jeho korupčních kauz se odkládá. Samozřejmě se také nebude scházet stodvacetičlenný Kneset, protože parlamentní jednání je v časech koronaviru přílišný luxus.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jan Fingerland: Demokracie za časů koronaviru. Izraelská debata

Momentálně se nesmí scházet více než 10 lidí pohromadě, takže se nebude ani protestovat. V budoucích týdnech se tedy utkají dvě společenské tendence. Sklon vlády uzurpovat si co nejvíce pravomocí, protože to mají úřady rády a veřejnost si někdy až příliš snadno zvykne. A proti němu stane přirozená potřeba společnosti – v případě Izraele vytrénovaná opakovaným stavem ohrožení – vzít si svou autonomii a práva zpět.

Virus dohledu

Zesilování pravomocí může samozřejmě mít dobré důvody. V Izraeli například mnohem dříve než u nás začali s podrobným zaznamenáváním pohybu a kontaktů, i nevědomých, všech nemocných. Dokonce je možné je najít na mapě na zvláštních stránkách tamního ministerstva zdravotnictví. To umožnilo včas poslat do karantény další potenciální přenašeče.

Brzy poté se vláda dohodla s telekomunikačními operátory a provozovateli kreditních karet a bankomatů na předávání údajů o pohybu těchto lidí, tedy jestli neporušují karanténu – a neohrožují životy jiných lidí. V podstatě se ovšem jednalo i o překlopení metod používaných v boji s teroristy na celou společnost.

Takové pravomoci už jsou trochu třaskavým materiálem v rukou i té nejvíce svobodomyslné vlády. Představitelé úřadu na ochranu soukromí při ministerstvu spravedlnosti tvrdí, že nebyli přizváni k jednání o tomto zásahu do běžného provozu přesto, že o to výslovně žádali. Jak dlouho bude toto opatření v platnosti? A kdo pohlídá, aby se zase vše vrátilo zpátky, až přijde čas?

Jak praví americké Listy federalistů, spis, který poprvé použil pojmy „brzdy a rovnováhy“: „Kdyby lidé byli andělé, nepotřebovali by vládu, a kdyby lidem vládli andělé, nepotřebovali by zákony omezující vládní pravomoci.“ Jenže není nic známo o tom, že by současný předseda izraelské vlády byl anděl, a tak se někteří izraelští novináři ptají, co to vše znamená pro budoucnost tamní politiky.

S nedůvěrou sledují Benjamina Netanjahua, který vždy nejvíc rozkvete, když je nějaká krize nebo když čelí tlaku. Obviňují ho také, že rád vyvolává dojem ohrožení, který mu zajistí pozici zachránce – společnosti, ale také zaměstnanosti a ekonomiky, u které úspěšné přežití slibuje.

Ganc se pokusí sestavit izraelskou vládu. Opoziční strany se chtějí spojit proti Netanjahuovi

Číst článek

Paradoxní je, že k Netanjahuovi nejkritičtější deník, levicový Haarec, současně v jednom článku přiznal, že při sledování amerického prezidenta mohou Izraelci pociťovat úlevu, že v čele udržovací vlády stojí Netanjahu, a ne někdo jako Trump.

Hrdina naší doby

Je tu ještě jedna věc, která stojí za zmínku. Premiér samozřejmě vede vládu a občas něco říká v televizi. Vidět je ale také prezident. Reuven Rivlin je státnický typ, který se snaží být prezidentem všech a skutečně si získal respekt i u lidí z opačné strany politického spektra.

Nejzajímavější z českého hlediska je, že boj proti koronaviru neřídí premiér, ale o třicet let mladší speciální státní úředník, vlastně supermanažer ve státních službách. Moše Bar Siman-Tov je už dlouho považován za typ člověka, jakého potřebujete, když na vaší lodi vypukne požár a současně se začne potápět. Je ve státních službách, takže každému je jasné, že vše, co dělá, nečiní pro zakrytí svých korupčních problémů, ani pro příští volební úspěch.

Co platí v Izraeli, je pravda i v Evropě, potenciálně tedy i u nás. Na virových onemocněních je nepříjemné, že jejich původci se nadlouho, někdy navždy, usazují v našich tkáních. Vzduchem teď létají viry, které ohrožují obranyschopnost právního státu, svobody a demokracie. Až se vše přežene, nezapomeňme překontrolovat, jestli se bacil nadměrné státní moci neusadil někde hluboko v těle našich společností.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Jan Fingerland Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme