Síla vody a obušky v Hongkongu

Chovat se jako voda, tak znělo motto hongkongských demonstrantů, inspirované hongkongským rodákem, hercem a mistrem bojových umění Brucem Lee.

Komentář Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Protesty v Hongkongu | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Skupiny protestujících zaplavovaly nejrůznější kouty města a s pravidelností kapek deště dopadaly a útočily na citlivá místa současné propekingské vlády.

Přehrát

00:00 / 00:00

Kateřina Procházková: Síla vody… a obušků

Jejich skoro šestiměsíční aktivity nakonec vyústily do politické akce tuto neděli. Ve volbách do místních rad uspěli s jasnou převahou prodemokratičtí zástupci. Z 18 okrsků zvítězili v sedmnácti. A vlnu – ne nepodobnou tsunami – před sebou tlačí dál.

Tihle lokální politici nechtějí rozhodovat jen o stavbách dětských hřišť a parků. Vytvořili prodemokratický blok, který teď apeluje na současné vedení Hongkongu, po kterém požaduje splnění pěti základních požadavků – a to včetně odstoupení současného vedení i neoblíbené správkyně, „prodloužené ruky Pekingu“ Carrie Lamové.

Jde o nevídaný úkaz. Zastupitelé zvolení v místních volbách by mohli zatřást systémem. Establishment, který funguje už od převzetí Hongkongu pod správu Čínské lidové republiky, a zavedení principu „jedna země, dva systémy“ předurčují tuto oblast k poslušnosti Pekingu.

Peking má čas

I přesto, že si měl Hongkong udržet jistou autonomii po dobu 50 let, tak nedočkavé komunistické vedení začalo utahovat kohouty hned v počátcích, byť zprvu opatrně.

Nezávislé soudnictví zažilo tlaky v několika případech, naposledy při snaze vedení prosadit „rozbušku“ posledních demonstrací – extradiční zákon. Stejně je tomu i v jiných oblastech, třeba školství, kde se Peking snaží zavést do výuky povinný předmět – „vlasteneckou výchovu“ v komunistickém duchu. Tlaky na svobodná média a vydavatele (pět jich nezákonně unesli do Čínské lidové republiky) jsou další v pořadí, a je toho mnohem víc.

Takto si vysoký stupeň autonomie místní obyvatelé jistě nepředstavovali.

Propekingské strany čelily před volbami v Hongkongu zastrašování, tvrdí čínská média

Číst článek

Když nezabraly klidné protesty se žlutými deštníky (deštníkové hnutí v roce 2014), přišla mnohem těžší průtrž. Mohutný příval protestů, proti němuž policie nasadila vodní děla, slzný plyn, gumové projektily a později i ostrou munici. Několik desítek lidí policie zranila, dva lidé zemřeli. Jednoho zabil kámen hozený z tábora demonstrantů v černém, druhého možná zabil strach z hlídek či slzný plyn. Několik dalších mladých lidí spáchalo na protest sebevraždu.

Voda má zatím navrch, zachvátila velkou část města. Vyžádala si několik mrtvých, ale brzy se může také vypařit: pod tlakem kontrol, vyšetřování, soudů a únavy z dlouhotrvajícího vypětí. Peking má totiž čas, o jeho politice nerozhodují volby ani vůle (či nevole) občanů. A o tom, co je a není pravda, stalo se či nestalo, rozhoduje Oddělení propagandy Ústředního výboru Koministické strany Číny.

Autorka je analytička projektu Sinopsis.

Kateřina Procházková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme