I drzosti a neomalenosti mají své meze

Moje plíce několik let krmené uranovým prachem díky rozsudku jedné strany a její vlády (jak se říkalo) si na to nějak vzpomněly nebo co, takže mi je rodina nechala vyčistit v motolské pneumologii.Ale teď to vypadá, že bych se na pár glos zmohl, takže tady je jedna z nich.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Diplomová práce | Foto: Lucie Zubková

Nedávno se zase další ministr vzdal svého ministrování, ale jemu jsem na rozdíl od doktorky přes králíky či zajíce či přes co zatleskal – zachoval se skvěle.

Oba akademické příběhy mi připomněly dvě věci. Ta první se znovu týká paní Malé, již už někdo nazval ministryní na dva týdny. Když se po volbách tolik vítězných pro ANO její rty stále častěji objevovaly u boltců šéfa vítězného hnutí, tušili jsme, že se začíná drát nahoru.

Taky to hned při zasedání mandátového a imunitního výboru potvrdila rozkošnou řečnickou otázkou v tom smyslu, že by se vlastně nic moc nestalo, kdyby se o ztrátě imunity oněch nazdárků (jak ráda říká jedna moje taky kdysi vězněná kamarádka a nositelka Paměti národa) hlasovalo třeba o tři čtyři roky později. Kdy už bude naprosto bezpochybné, že nechat je zavřít by při všech těch manipulacích (co se dají koupit, jak veřejně pravil jeden z nich) bývalo bylo velmi nezodpovědné.

Doktor z rozhodnutí strany a vlády

Krčál po odchodu z ministerstva rezignoval i na stranickou funkci. V kraji ho zastoupí místopředseda Joukl

Číst článek

Mně se ale nejvíc líbilo, že se při jmenování ministryní spravedlnosti, včetně našeho Nejvyššího, nikdo nepozastavil nad tím, že se ona problematická doktorandská práce týkala králíků, a snad i zajíců, ale určitě ne vztahu občanů ke spravedlnosti a spravedlnosti k občanům. O spravedlivosti nemluvě.

Probudilo to ve mně dávnou vzpomínku, jak si lid tajně (ale postupem času i veřejně) přeložil tituly DRSV (nebo něco tomu podobného – kdo si má takové pitomosti pamatovat), které si někteří členové vlády psali za svými jmény: Doktor z Rozhodnutí Strany a Vlády.

Že se vzdal svého postu ministra další člen vlády, mi bylo málem líto – dobře jsem si dovedl představit, že tenkrát, když se do té bakalářské práce pustil, ho potřebovali proto, že na rozdíl od ostatních (nazdárků) tomu rozuměl, a každému (a jemu nejvíc) muselo nějaké potvrzení, že na to má, připadat zbytečné.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý komentář

I ve svém okolí znám pár lidí, kteří jako třídní nepřátelé nesměli dostudovat a přesto vysoko ční nad celou řadou vedoucích pracovníků s diplomy z vysokých škol. Radši to nebudu rozebírat.

Nerad píšu i mluvím o politice především proto, že ona politika, o které je pořád nějaká řeč, politikou vlastně není. Ale tentokrát se mi někde v hlavě připomnělo, že i drzosti a neomalenosti mají své meze.

Jiří Stránský Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme