Budou se lidé vůbec chtít vrátit k tradiční kultuře?

Kdyby někdo minulý rok touto dobou prohlásil, že se do divadla, biografu, na koncert či výstavu bude chodit přes internet, nejspíš by se mu hodně lidí vysmálo. Dnes je to vše ale takřka orwellovskou realitou a možná už ne tak úsměvnou.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ilustrační foto | Foto: Navesh Chitrakar | Zdroj: Reuters

Potlesk nahrazují palce a srdíčka tiše plující po obrazovkách. Návštěvníci tráví přestávku místo na baru ve foyer u bzučící lednice v kuchyni a s tím, co si z ní odnesou, můžou v obývákovém sále klidně usnout, aniž by je kdokoliv odsuzoval při vyzvedávání kabátů v šatnách.

Na možnosti, které online prostor nabízí, zareagovali čeští umělci velmi pružně a nebude nijak odvážné říct, že i kvalitně. Platformy Dramox, MuzTV, nebo MírPlay za chvíli nedají provozovatelům Netflixu spát a přes dva měsíce dlouhý online festival #kulturažije udělal z Woodstocku komorní sraz pár kamarádů.

V čem je tedy problém? Soudě podle právě vyjmenovaných úspěšných projektů funguje online kultura dobře.

Radiožurnál vysílal Koncert pro jiné myšlenky s Lucií Bílou a Jiřím Strachem. Pusťte si jeho záznam

Číst článek

Dá-li se něco o internetové formě umění s jistotou říct, tak to, že je jeho konzumace nadmíru pohodlná. A právě ono pohodlí bývá v dnešní době klíčovým faktorem při lidském rozhodování. Člověk si může říct: „Proč vlastně jít na koncert, když si můžu zdarma doma pustit záznam na YouTube, u kterého díky svým novým kvalitním reproduktorům téměř nepoznám rozdíl? Proč jít do kina, když mám doma televizi přes celou stěnu, desetkrát levnější popcorn a nemusím sedět vedle cizích lidí?“

A nejhorší na tom je, že všechny tyto otázky jsou jaksi na místě a dávají z hlediska logiky perfektní smysl. Umělci, kteří chtěli udržet kulturu v nelehké době při životě, ji tak možná neúmyslně sami přiškrtili. Nabídli novou kvalitní a pohodlnou formu kultury, na kterou si lidé velmi snadno zvykli.

Sami tak můžou zřejmě jen doufat, že si společnost na tuto hypermoderní formu kultury nezvykne tak snadno, že už v budoucnu nebude mít o kulturu v její tradiční podobě zájem.

Glosu si můžete poslechnout 23. prosince ve 14.00 v rámci série Rok v kultuře na Českém rozhlasu Plus.

Josef Kaňka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme