Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý komentář Ivana Šterna

Ne samozřejmě v absolutních číslech. Zadlužených nešťastníků je tu třikrát tolik. Také proto, že i celkem je Poláků třikrát tolik, co obyvatel české kotlinky.

I ti, kteří se z dluhů dokážou nakonec nějak vymanit, mají během splácení potíže s pravidelnými splátkami. Podle studie se pozadu nachází každý třetí Polák. Stejně tak každý třetí Polák měl alespoň jednou v životě problém se zaplacením dlužné půjčky, pojistného, za telefon, za elektřinu či za plyn.

Shoda s námi je tu i v důvodech. Poláci si půjčují na vybavení domácnosti, na opravy domů, případně na koupi nového auta. Značný počet lidí přitom žije od výplaty k výplatě bez možnosti si nějaký ten zlotý odložit stranou. Děsí se proto chvíle, kdy se doma něco porouchá. Kotel, lednička pračka. Případně se ukáže jako nezbytné dát auto do opravy.

Studie konkrétní čísla v tomto smyslu sice neudává, ale z kontextu lze vyčíst, že rozsah pracující chudoby je v Polsku srovnatelný s námi. Jde o rodiny, které chodí řádně do práce, nevisí státu na krku, a stejně s výdělkem do dalšího braní nevystačí.

Odolat přežrané době

Upadají do dluhů podobně jako u nás. Tu jim nestačí peníz na zaplacení telefonu, ondy zas na zapravení nedoplatku za elektřinu či plyn, případně otálejí se zaplacením pokuty, byvše přichyceni při jízdě na černo.

Jedno překvapení studie přinesla. Obecně bychom předpokládali v době nynějšího nedostatku pracovních sil, kdy roste hladina mezd, že lidé nacházející se v zadlužení nárůst příjmů použijí na umoření dosavadních závazků. Neděje se tak. Zvýšený plat zvyšuje jejich troufalost a ta zvyšuje jejich zadlužení.

Převzato z Plusu

Několik rozdílů přesto najdeme. V Polsku nebankovní finanční instituce, jak se mnohdy eufemisticky říká lichvářům, jsou pod větší kontrolou státu, takže dluhové pasti postavené na byznysu s chudobou se tu vyskytují o poznání méně.

V dluzích se utápí střední generace. Třicátníci a čtyřicátníci. Dluhuprostí naopak na rozdíl od našinců stejného věku jsou polští senioři. Gierkova a Jaruzelského generace.

Vysvětlení je podle mého prosté. Zažili s oběma pány dlouhá desetiletí nedostatku, někdy až hladu, až se v životě naučili žít s tím málem, co jim přinášel. Bohulibou šetrnost si nejspíš přinesli do doby, kdy každý den míjí supermarkety, přetékající zbožím, a jsou masírováni všudypřítomnou reklamou.

Jako uměli odolat nouzi, jíž je častovali Gierek s Jaruzelským, dovedou na rozdíl od svých dětí a vnuků odolat i vábení současné přežrané a zároveň věčně nedožrané době.

Vidno, máme s Poláky mnohé společné. Je to dobrá, anebo špatná zpráva?

Ivan Štern Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít