Oběti sexualizovaného násilí čelí v Česku předsudkům ze strany justice

Zlehčování násilí, popírání jeho negativních dopadů na psychiku obětí, obviňování obětí, omlouvání pachatelů a připisování projevů násilí jejich „nezvládnutým pudům“, absence zjevného poškození „panenské blány“ jako zpochybnění znásilnění. To jsou jen některé ukázky z aktuální praxe řady soudů a soudních znalců.

Tento článek je více než rok starý.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

domácí násilí (ilustrační foto)

domácí násilí (ilustrační foto) | Zdroj: Shutterstock

Vyplývá to z kvalitativní analýzy vybraných rozsudků z let 2019 a 2020 v případech sexuálního násilí (trestný čin znásilnění) a domácího násilí (trestný čin týrání osoby žijící ve společném obydlí), kterou pro organizaci proFem, zaměřenou na zvyšování kvality života obětí domácího a sexuálního násilí, realizovaly socioložky Petra Havlíková a Iva Šmídová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Apolena Rychlíková: Oběti sexualizovaného násilí čelí v Česku předsudkům ze strany justice

Výzkum dokládá závažné problémy spojené s posuzováním kauz sexuálně motivovaných trestných činů a ukazuje, nakolik je česká justice ve vleku škodlivých předsudků, které se k tomuto typu násilí vážou. V rozsudcích se objevují genderové stereotypy nebo viktimizace obětí – jako by si za to oběti mohly samy, což je jeden z nejnebezpečnějších stereotypů kolem znásilnění vůbec.

U soudů je pak běžné i zlehčování domácího nebo sexuálního násilí s odkazem na to, že se pachatelé mohli chovat „ještě hůře“. Analýza také varuje, nakolik je u soudů přítomná obecná normalizace toxického chování a dokládá i to, že české soudy mají tendenci hájit pachatele, zlehčovat jeho jednání, dokonce ho často i úplně omlouvat.

Nízké tresty

Data také ukazují, že pokud dochází ke znásilnění například v rámci manželského svazku, je běžné, aby násilné chování soudy rámovaly jen coby nezvládnuté pudy mužů. Jako by vynucený sex v manželství byl vlastně v pořádku – vždyť na něj má muž právo. Jsou to přitom právě partnerské nebo jinak blízké svazky, u nichž ke znásilnění dochází nejčastěji.

Znásilnění není vaše vina, vzkazuje nový podcast přeživším. Opakovaně napadená byla i jeho garantka

Číst článek

Veškerá data říkají, že oběť pachatele v drtivé většině případů zná. A sama je pak důsledkem předsudků na pochybách, zda-li vůbec k násilí došlo, když se ho dopustil manžel, přítel nebo blízký kamarád. A kdo jiný, než soudci a znalci, by to měli vědět a brát v potaz?

Násilné chování, a to i to opakované, pak mají soudy podle získaných dat tendenci vnímat jako ojedinělý exces. A argumentují často „řádným životem“, který pachatelé jinak vedou. U žen obětí to ale neplatí: u soudů dochází často k bulvarizaci, upozorňování na sexuální aktivity žen, zkoumání počtu předchozích sexuálních partnerů a řeší se třeba i užívání alkoholu.

Pokud se znásilnění stane podnapilé osobě, je to pro ni bráno jako přitěžující okolnost. Pokud však pije pachatel, funguje to přesně naopak: byl opilý, tak vlastně nevěděl, co dělá. To by se ale rozhodně dít nemělo.

Analýza rozsudků také zkoumá výše trestů, které se za podobné násilí udělují. I těžce zranitelné oběti, jako jsou děti nebo lidé s handicapem, se dostávají do pozice, kdy je násilníkovi vyměřen velmi nízký trest. Běžná sazba je mezi 5 – 12 lety, ale v pětině případů dojde ke snížení trestu.

V příštím roce by mohl fungovat registr sexuálních delikventů. Má jim zabránit v práci s dětmi

Číst článek

Taková praxe je známá a i když by česká justice měla usilovat o jiný typ nápravy, než je pouze vězení, může na oběti klást velkou míru nároků a strachu, že náročné soudní líčení stejně k ničemu nepovede a ještě bude oběť vystavena ponižování a znevažování.

Nejde přitom o pochybení jednotlivých soudců či soudních znalců, ale o systematický a kontinuální problém, který může ovlivňovat ochotu obětí tyto činy hlásit. Ročně je nahlášen naprostý zlomek znásilnění, něco kolem sedmi procent případů. Oběti se obávají, že jejich výpovědi nebudou policie a následně soudy brát vážně. Tyto obavy jsou odůvodněné. Pokud má naše společnost obětem sexuálního nebo domácího násilí poskytnout kvalitnější zacházení a lidský přístup, je třeba začít právě u institucí jako jsou soudy.

Autorka je komentátorka serveru A2larm

Apolena Rychlíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme