Stahováním vojáků tlačí Trump hlavně na Německo
Zpráva o stahování velké části amerických vojáků z Německa zaskočila nejen vládu v Berlíně. Původní možná neověřená zpráva se změnila v oficiální, když se německá ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbaeurová pokusila její dopad zlehčit tvrzením, že nic ještě není definitivní, takže z Washingtonu už potom zaznělo naplno, že prezident Donald Trump stáhne z Německa takřka deset tisíc vojáků, tedy více než čtvrtinu dosavadního stavu.
Snaha přesunout část armádních sil z Evropy do oblastí pro Spojené státy strategicky důležitějších byla patrná již za Trumpových předchůdců, ale jen on ohlásil tak razantní krok. A navíc nejspíše bez předchozí konzultace s vládou v Berlíně.
Transatlantická vazba byla pokládána za základ bezpečnosti členů NATO za studené války i v současnosti. Proto minulé úvahy o snížení počtu amerických vojáků v Německu nebyly tak ambiciózní jako ty nynější. Třeba i proto, že vojenský štáb na základně v Stuttgartu sleduje situaci v Evropě i v Africe, že letecká základna Ramstein je zásadní pro zásobování sil v Iráku a v Afghánistánu a že americká vojenská nemocnice v Landstuhlu u Ramsteinu je nejvýznamnější mimo území USA.
Obří omyl?
Tak proč Donald Trump ohlašuje razantní snížení počtu amerických vojáků v Německu? První důvod může být řekněme strategicko-pedagogický a souvisí se snahou Washingtonu přimět své evropské spojence plnit své závazky, mezi něž patří i zvýšit výdaje na obranu na úroveň dvou procent hrubého národního produktu, čemuž se mnozí a i bohatá Spolková republika blíží velice pozvolna.
Druhý důvod souvisí s aktuální politickou konstelací, protože impulzivní a předvádivý Donald Trump si se spolkovou kancléřkou, umírněnou a trpělivě vyjednávající Angelou Merkelovou, nejenže hned zkraje nepadli do oka, ale ani časem nenašli funkční modus vivendi.
Leckoho proto napadlo to, co řekl nahlas bývalý americký velvyslanec v Německu John Kornblum, že Donald Trump nesnáší silné ženy. Ohlášené stahování velké části vojáků se dalo vyložit jako reakce na kancléřčino odmítnutí americké pozvánky na červnový termín schůzky sedmi nejvyspělejších zemí. Pokud by se však rozhodnutí strategického významu činila na základě tak malicherných důvodů, bylo by to velice mizerné vysvědčení o kvalitě spojeneckých vztahů.
Policie nasadila proti demonstrantům v Minneapolisu slzný plyn. Zákaz vycházení zavádějí i další města
Číst článek
Americká nespokojenost s Německem má více příčin, stačí zmínit nechuť Berlína vzdát se projektu ruského plynovodu Nord Stream 2 přes Balt nebo neochotu přidat se k restrikcím účasti čínské firmy Huawei na strategicky významných komunikačních sítích 5G.
Lze doufat, že smyslem Trumpova tahu je vyvinout tlak na Německo a přimět ho k větší vstřícnosti vůči přáním Washingtonu. Protože pokud by Trump svůj ohlášený záměr v plné míře uskutečnil, platila by připomínka bývalého velitele amerických sil v Evropě Bena Hodgese, že tito vojáci tu nejsou, aby chránili evropské spojence, ale všechny členy NATO včetně Spojených států, a že tento obří omyl by byl jen dárkem ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Spor o výpověď bez udání důvodu může potopit vládní koalici
Jiří Pehe
Jak občanská sbírka zachraňuje pověst Slovenska
Kamila Pešeková
Penze – boj o reformu, která ještě není
Petr Holub
Naše ‚umčo‘ ve veřejném prostoru
Petr Fischer