Bude Trump zase velký?

Donald Trump chce znovu kandidovat. Není to překvapení. A nikoho nepřekvapí ani to, až podruhé zvítězí. Ledasco totiž hraje v jeho prospěch. Američtí voliči mají sklon potvrzovat prezidenty v úřadu, zatím se jen pětkrát stalo, že stávající prezident neuspěl podruhé. Obvykle ho veřejnost potrestala za nějaký velký problém, i když ho neměl šanci ovlivnit, třeba když Herbert Hoover doplatil na propuknutí velké hospodářské krize.

Tento článek je více než rok starý.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Donald Trump

Donald Trump | Foto: Evan Vucci | Zdroj: ČTK/AP

Současný prezident už nějakou dobu mluví, jako kdyby s dalším pokračováním v Bílém domě počítal, ačkoli je teprve zhruba v polovině svého mandátu. Teď, když před dvacetitisícovým davem příznivců v Orlandu na Floridě ohlásil svou další kandidaturu, vlastně jen ukončil spekulace o svých záměrech.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý komentář

Uvnitř republikánské strany je tím o kandidatuře vlastně rozhodnuto. Průzkumy veřejného mínění zatím více přejí jeho případným protikandidátům z řad demokratů. Přesto je hodně důvodů si na Trumpův úspěch vsadit.

Trump i nadále těží z růstu americké ekonomiky, snižování nezaměstnanosti a růstu platů méně kvalifikovaných zaměstnanců. V samotné Americe se mezi ekonomy debatuje, do jaké míry k těmto výsledkům přispěly prezidentovy kroky, jako je uvalování cel na dovoz nebo snižování daní, ale podstatné je, jak to vnímá veřejnost. Také ve svém projevu nyní Trump mluvil o dalším omezování regulací, zvyšování zbrojních výdajů a dalších úpravách daní.

Osvěžující prezident

Třetí důvod spočívá v tom, že Trumpovi se daří přinejmenším u části veřejnosti udržovat obraz i jinak úspěšného prezidentství. Protitrumpovsky orientovaná média se soustředí na jeho kiksy, zmatek v administrativě a nekvalifikovaná prohlášení.

Trumpovy šance na znovuzvolení? ‚V postfaktické době mu skandály neubližují,‘ myslí si profesor Lukeš

Číst článek

V jinak zaměřeném zpravodajství však jeho dosavadní éra vypadá jako osvěžující zkušenost s prezidentem, který konečně rozhýbal stojaté vody v řadě oblastí, včetně otázek nelegální imigrace, budoucnosti amerického soudnictví, případně přehodnocení vztahů se státy jako je Mexiko a Čína.

Trump navíc nepotřebuje být největším prezidentem v amerických dějinách, i když se tak možná cítí. Stačí mu být přesvědčivější, než bude jeho soupeř nebo soupeřka. Proti Trumpovi buď nastoupí někdo ze staré demokratické gardy, jako je Joe Biden. Na své straně bude mít zkušenost a umírněnost. Ale nikoli kouzlo změny, o které tolik Američanů stojí, nebo pocit, že kandidát je jedním z nich.

Druhou alternativou je, že demokraté pošlou proti Trumpovi někoho z nové generace. Demokratická strana se v reakci na vítězství trumpismu v řadách republikánů sama posunula doleva, zejména mezi aktivisty strany, ale i nedávno zvolenými členy Kongresu – k velmi podobnému procesu došlo i u britských labouristů. Tím ale mohou odradit řadu neangažovaných Američanů.

Radikál proti radikálům

Sám Trump ve své rétorice čím dál více zdůrazňuje, že je hrází proti socialistickým radikálům. Paradoxní je, že nová generace amerických demokratických politiků svou radikální rétorikou, nezájmem o fakta a populistickým stylem vlastně představuje stejný druh politiky, jako Trump.

V politice, zejména té dnešní, formované sociálními médii a neustálým odklonem od argumentace k slibům, hrozbám a prohlášením, ovšem ze všeho nejvíce rozhoduje společenská nálada a osobní přesvědčivost kandidáta. A právě ty hrají pro stávajícího prezidenta nejsilněji.

Trump se v jednu chvíli shromážděných příznivců zeptal, jestli má pro volby roku 2020 použít novou variantu svého prezidentského hesla „Keep America Great“. Bouřlivý souhlas publika překvapil zřejmě i jeho samotného.

Jan Fingerland Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme