K tomu, jak se přeživší, pozůstalí, přátelé, partneři a partnerky, studentstvo celé země nebo i my všichni ostatní cítíme, ale do velké míry přispívají i média. Bezprecedentní událost, tragédie nevídaných rozměrů se i pro ně stala důležitou zkouškou. S mírným odstupem času je však nutné říct, že většina velkých redakcí ji nezvládla nejlépe.

Přehrát

00:00 / 00:00

Apolena Rychlíková: “Nevidíme zpravodajský přesah šíření myšlenek vraha.” Studentstvo žurnalistiky dalo českým médiím důležitou zpětnou vazbu

Setkali jsme se snad se vším, co je dlouhodobě kritizováno – sdílením obličeje, jména a životního příběhu a motivací pachatele, sledováním jeho rodiny a pokusu o její analýzu.

Došlo dokonce ke zveřejnění citlivých materiálů včetně fotek vyděšeného studentstva skrývajícího se na filozofické fakultě a to ve chvíli, kdy ještě nebylo známo, jestli útočník žije a co zrovna dělá.

Rozbor mediálních selhání přinesl na serveru VOXPOT novinář Matěj Schneider a kritikou nešetřil ani ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky David Klimeš. Oba vypichují největší lapsy a varují před tím, aby média v takto bezprecedentní okamžiky ještě více neškodila.

Apel na mediální obec

V atmosféře plné hrůzy, strachu, ztráty bezpečí, která nyní cloumá naší společností a především tvrdě a bolestivě zasahuje všechny ty, kterých se otřesný čin týká, je však důležité nabízet i možné cesty ven. Kromě již zmíněných nabídek přímé psychologické pomoci se může jednat i o apely na mediální obec.

Ten nejdůležitější a nejsilnější přineslo studentstvo žurnalistiky a komunikačních studií. Ve svém otevřeném dopise jasně, přesto se znatelnou empatií, vyzývají české redakce, aby se lépe zhostily své společenské role a přijaly za ni odpovědnost.

Varují před clickbaitovými titulky. Upozorňují, že v řadě výstupů – jako třeba u šíření myšlenek vraha – nevidí zpravodajský přesah novinářské práce a domnívají se, že „redakce k tomu přistupují s pouhou vidinou vyšší čtenosti a tedy příslibem zisku vyšších financí“.

A coby zástupci a zástupkyně nastupující mediální generace volají po jasném nastavení pravidel při informování o takto otřesných činech. „Domníváme se totiž, že rolí žurnalistiky není jen přinášet důvěryhodné informace, ale také kultivovat veřejnou debatu,“ vysvětlují v otevřeném dopise.

Jejich precizní text je velkou nadějí. Ukazuje nám, jak citlivě, empaticky a s etickým pohledem vnímá nastupující generace novinářstva svou roli ve společnosti, jak s ní chce vědomě pracovat a proč.

Zkušeným novinářům a novinářkám i jejich rutinní práci nastavují studenti možná nepříjemné, ale o to více potřebné zrcadlo. Je třeba jim za to poděkovat.

Autorka je publicistka a dokumentaristka.

Apolena Rychlíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít