Teprve osmdesát let od války

Pohledem z české oblasti začíná 2. světová válka mnichovským diktátem 1938, po kterém německé vojsko obsadilo Sudety či březnovým rozdělením zbytkového Československa 1939. Válka ovšem začala 1. září 1939 po události v Gliwicích, kde nacisté sami inscenovali přepadení tamního rozhlasu Polskem.

Tento článek je více než rok starý.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vjačeslav Molotov podepisuje sovětsko-německý pakt

Vjačeslav Molotov podepisuje sovětsko-německý pakt | Foto: CC0 Public domain

Bylo to týden po tom, co Molotov a Ribbentrop podepsali v Moskvě sovětsko-německý pakt o neútočení včetně tajného dodatku o rozdělení vlivových sfér v Evropě.

Přehrát

00:00 / 00:00

Teprve osmdesát let od války

Sovětský svaz zaútočil na Polsko 17. září 1939 a harmonie mezi Stalinem a Hitlerem trvala pak ještě téměř dva roky. Ještě v květnu 1940 mohl Sovětský svaz v Katyni klidně povraždit na 4,5 tisíce polských důstojníků, což pak dlouho – i po válce – sovětská propaganda prohlašovala za čin německé armády.

Ještě Gorbačov pak tajný dodatek paktu v archivech prý „nemohl najít“, i když dnes máme svědecké výpovědi o tom, že ho měl v ruce. Teprve v 90. letech minulého století se postupně pravda dostávala na světlo světa i tam, kde byl pakt podepsán – totiž v Moskvě.

Komunisté a Hitlerův režim

Není zde místo na obsáhlý výčet důsledků paktu Molotov-Ribbentrop, či jinak Stalin-Hitler. Jen snad poukaz na to, že tato dohoda zajistila Hitlerovi na delší dobu zdroje energie a surovin. Bojkotovat Třetí říši ze západu tak nebylo snadné.

Mengele si nás šetřil, až dorosteme, vzpomíná jedno z dvojčat na hrůzné pokusy v Osvětimi

Číst článek

A Hitler tak měl i více času jak k přípravě přepadení Sovětského svazu 22. června 1941, tak k přípravě masového vraždění Židů, o jehož kulminaci, takzvaném „konečném řešení“, rozhodli nacističtí pohlaváři na konferenci ve Wannsee v lednu 1942, něco málo přes půl roku po přepadení Sovětského svazu. O život přišlo na šest milionů lidí.

Dodnes jsou viditelné i změny polských hranic a posun Polska směrem na západ, do regionu, odkud byli vyhnáni Němci. Také to patří  k podstatným Stalinovým činům, které jsou zakořeněné právě v roce 1939.

I v české historii k začátku druhé světové války existuje zajímavá epizoda: českoslovenští komunisté po přepadení Polska pár měsíců Hitlerův režim nekritizovali, neboť přeci šlo o otázky spojenectví Německa a Sovětského svazu.

Počátek druhé světové války prostě není jednoduchým datem, ke kterému by pak patřil jen její konec, ale obrovskou a složitou mozaikou.

Autor je publicista

Jaroslav Šonka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme