Teprve osmdesát let od války

Pohledem z české oblasti začíná 2. světová válka mnichovským diktátem 1938, po kterém německé vojsko obsadilo Sudety či březnovým rozdělením zbytkového Československa 1939. Válka ovšem začala 1. září 1939 po události v Gliwicích, kde nacisté sami inscenovali přepadení tamního rozhlasu Polskem.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vjačeslav Molotov podepisuje sovětsko-německý pakt | Foto: CC0 Public domain

Bylo to týden po tom, co Molotov a Ribbentrop podepsali v Moskvě sovětsko-německý pakt o neútočení včetně tajného dodatku o rozdělení vlivových sfér v Evropě.

Přehrát

00:00 / 00:00

Teprve osmdesát let od války

Sovětský svaz zaútočil na Polsko 17. září 1939 a harmonie mezi Stalinem a Hitlerem trvala pak ještě téměř dva roky. Ještě v květnu 1940 mohl Sovětský svaz v Katyni klidně povraždit na 4,5 tisíce polských důstojníků, což pak dlouho – i po válce – sovětská propaganda prohlašovala za čin německé armády.

Ještě Gorbačov pak tajný dodatek paktu v archivech prý „nemohl najít“, i když dnes máme svědecké výpovědi o tom, že ho měl v ruce. Teprve v 90. letech minulého století se postupně pravda dostávala na světlo světa i tam, kde byl pakt podepsán – totiž v Moskvě.

Komunisté a Hitlerův režim

Není zde místo na obsáhlý výčet důsledků paktu Molotov-Ribbentrop, či jinak Stalin-Hitler. Jen snad poukaz na to, že tato dohoda zajistila Hitlerovi na delší dobu zdroje energie a surovin. Bojkotovat Třetí říši ze západu tak nebylo snadné.

Mengele si nás šetřil, až dorosteme, vzpomíná jedno z dvojčat na hrůzné pokusy v Osvětimi

Číst článek

A Hitler tak měl i více času jak k přípravě přepadení Sovětského svazu 22. června 1941, tak k přípravě masového vraždění Židů, o jehož kulminaci, takzvaném „konečném řešení“, rozhodli nacističtí pohlaváři na konferenci ve Wannsee v lednu 1942, něco málo přes půl roku po přepadení Sovětského svazu. O život přišlo na šest milionů lidí.

Dodnes jsou viditelné i změny polských hranic a posun Polska směrem na západ, do regionu, odkud byli vyhnáni Němci. Také to patří  k podstatným Stalinovým činům, které jsou zakořeněné právě v roce 1939.

I v české historii k začátku druhé světové války existuje zajímavá epizoda: českoslovenští komunisté po přepadení Polska pár měsíců Hitlerův režim nekritizovali, neboť přeci šlo o otázky spojenectví Německa a Sovětského svazu.

Počátek druhé světové války prostě není jednoduchým datem, ke kterému by pak patřil jen její konec, ale obrovskou a složitou mozaikou.

Autor je publicista

Jaroslav Šonka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme