Konec letitého švindlu s dvojí kvalitou se blíží

Byla to reklama pro hnutí ANO se vším všudy. Obklopena špičkami své partaje, z jedné strany předsedou poslaneckého klubu Jaroslavem Faltýnkem a z druhé ministrem zemědělství Jiřím Milkem, vysvětlila eurokomisařka za hnutí ANO Věra Jourová české veřejnosti, co všechno dokázala v Bruselu zařídit, aby se nešvar prodeje zboží různé kvality pod stejnou značkou dostal brzy tam, kam patří: na unijní seznam nekalých obchodních praktik.

Komentář Brusel/Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Věra Jourová a Andrej Babiš | Foto: Ladislav Křivan/Mafra | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Ve skutečnosti se ovšem Věra Jourová tak trochu chlubila cizím peřím. Nehledě na to, že má její úřad ochranu spotřebitelů ve své pravomoci, přišla do Bruselu v době, kdy už tam diskuse na toto téma byla v plném proudu.

Jourová chce, aby se dvojí kvalita potravin stala nekalou praktikou. V dubnu to navrhne Evropské komisi

Číst článek

Boj proti klamání evropských spotřebitelů lze totiž oficiálně datovat už od roku 2002 a vydal by na scénář hollywoodského thrilleru. Tenkrát se chorvatský novinář a člen tamního svazu spotřebitelů Ilja Rkman vypravil do Vídně, aby tam koupil Persil a Ariel a srovnal je s pracími prášky identického balení z obchodu v Záhřebu.

Rozdíl v účinku byl, jak říká Rkman, drastický. A potvrdil to, co v postkomunistických státech spotřebitelé tušili především u potravin: řada výrobků stejných značek z jejich obchodů chutnala hůř než v západní Evropě.

Ale nejen to: znám případ, kdy rodina z českého pohraničí kupovala už v 90. letech v Německu i toaletní papír, protože si dala tu práci a spočítala, kolik je v jedné roli kusů. Navíc byl v Německu i levnější.

Cíl je daleko

Chorvatského novináře před 16 lety zažaloval mezinárodní koncern Procter & Gamble pro pomluvu. Proces obžalovaný sice nakonec vyhrál, ale producenti se poučili: začali tvrdit, že jen respektují místní kupní sílu a stravovací zvyklosti. A že si informace o výrobku nejpozději od roku 2014, kdy EU prosadila jejich detailní uvádění, může každý přečíst na etiketě, takže ví, co kupuje.

Dva roky po procesu v Záhřebu se dveře do Evropského parlamentu otevřely i poslancům z postkomunistické střední Evropy. A ti tam mimo jiné otevřeli i problémy spotřebitelů ve svých zemích.

Aktivní byla v tomto ohledu Zuzana Roithová z KDU-ČSL, která působila v evropském parlamentním Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů celkem 10 let.

A dodnes se v Evropském parlamentu tímto tématem, společně s řadou poslanců z dalších postkomunistických států, intenzivně zabývá sociálnědemokratická europoslankyně Olga Sehnalová. Ta v roce 2011 ohledně dvojí kvality potravin poprvé interpelovala Evropskou komisi.

Dřív to nešlo, protože bylo zapotřebí mít nejdřív v ruce konkrétní důkazy v podobě ověřených laboratorních výsledků. Na svém webu Sehnalová varuje před přílišným optimismem. Cíl je podle ní ještě daleko.

Zuzana Roithová (archivní foto) | Foto: Filip Jandourek

Na druhou stranu ale záměr Jourové zařadit šizení výrobků do nových členských zemí unie na seznam nekalých praktik podporuje i ona jako prakticky jediné schůdné východisko. Alternativou by totiž bylo, jak to před rokem formulovala Jourová v rozhovoru pro deník MF Dnes, jít na problém přes technické normy.

A vysloužit si kritiku, že „unie nemá nic jiného na práci než regulovat složení Nutelly a diktovat produktům stejnou chuť“. Jaká pastva by to byla pro zdejší euroskeptiky, lze si snadno představit. 

Lída Rakušanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme