Prosperita, nebo bezpečnost?

Drtivá většina z nás se chce mít dobře, lépe řečeno se chce mít stále lépe. Proto je nejuctívanějším současným ukazatelem index ekonomického růstu. Pokud růst dobře roste, ve společnosti převládá optimismus, lidé utrácejí a politici sbírají plody úspěchu, aniž by se o růst hrubého domácího produktu nějak zasloužili.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Policie v Praze zadržela 29 migrantů, kteří před ní prchali v dodávce | Foto: Reprofoto z twitteru Policie ČR

Pokud růst správně neroste, případně stagnuje nebo se ocitá v záporných číslech, zmocňuje se společnosti nepokoj, případně i panika. Lidé jsou nervózní a mají strach z budoucnosti.

Ekonomové hovoří o krizi a nabízejí nejrůznější modely, jak růst opět podpořit. Panuje všeobecně sdílené přesvědčení, že bez růstu je naše civilizace ohrožena, nebo že snad dokonce zanikne.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jan Vávra: Prosperita, nebo bezpečnost?

Druhým nejvýznamnějším požadavkem, který veřejnost vůči politikům vznáší, je zajištění bezpečnosti.

Bezpečnost se na rozdíl od růstu hrubého domácího produktu těžko měří, takže jde spíše o vytvoření pocitu bezpečnosti. Tento pocit ale nabývá po 11. září a po některých teroristických útocích v západní Evropě stále na významu a našel svůj konkrétní projev zejména v odporu proti migrantům, kteří přicházejí z jiných než křesťanských kultur.

Pocit ohrožení bezpečnosti se tak stal fenoménem, který rozhoduje volby, a řada politiků se díky surfování na této vlně dobrala celkem bezpracných zisků.

Pro některé skupiny obyvatel je zajištění vlastní bezpečnosti důležitější než prosperita, ale jinak panuje přesvědčení, že ekonomický růst a ochrana před nebezpečím patří k hlavním přednostem naší civilizace.

Ve světě prosperují otevřené společnosti

Nyní nastává – aspoň v České republice – situace, kdy se tyto dvě civilizační hodnoty mohou dostat do sporu. Zdejší ekonomiku totiž trápí rekordní nedostatek pracovních sil. Volných míst je aktuálně přes 363 tisíc. To vede nejen k tlaku na růst mezd, což vyhání ještě výše už tak rostoucí inflaci, ale zejména brání oživení ekonomiky po pandemii.

„Nedostatek vhodné pracovní síly přispívá k tomu, že zotavení po pandemii bude pomalejší, než by být mohlo,“ říká hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

A hlavní ekonom Deloitte David Marek doplňuje, že „nedostatek pracovních sil neumožňuje naplno využít oživení globální ekonomiky po pandemii“. Podle Svazu průmyslu je to bariérou růstu u 44 procent podniků.

České firmy si stěžují, že musí kvůli nedostatku pracovníků odmítat zakázky, což výrazně omezuje jejich konkurenceschopnost. Kam může nedostatek některých pracovních sil vést, vidíme v pobrexitové Británii, která se potýká s pro ni dosud neznámými problémy v zásobování.

Digitalizace není řešením

Ve střednědobém výhledu se moderní firmy snaží řešit tento problém automatizací a robotizací. Ovšem ani to není spásou.

„I když budou firmy investovat do digitalizace a robotizace, nedostatek pracovníků se bude prohlubovat,“ říká Eva Martincová, ředitelka zaměstnavatelské sekce Svazu průmyslu. A dodává, že bez kvalitní imigrační politiky Česká republika tento problém nevyřeší.

Statistici zlepšili odhad vývoje české ekonomiky. Ve druhém čtvrtletí meziročně stoupla o 8,2 procenta

Číst článek

Řešením kritického nedostatku pracovníků je tedy příchod migrantů, které ale v obavách o vlastní bezpečnost nechceme. Pokud se bude tento problém prohlubovat, což ekonomové předpokládají, budeme muset brzy volit mezi prosperitou a pocitem bezpečí.

Zatím volíme pocit vlastního bezpečí, v čemž nás politici tvrdým postojem vůči příchodu cizinců podporují. Je ale otázkou, jak dlouho si to jako otevřená a na export zaměřená ekonomika budeme moci dovolit.

Pokud se vlivem převažujícího odporu vůči cizincům bude naše konkurenceschopnost dále snižovat a ekonomika bude stagnovat, možná jednou přijdeme na to, že ve světě prosperují spíše otevřené společnosti než ty uzavřené. Ale lepší by bylo, kdybychom na to přišli co nejdříve.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Jan Vávra Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme