Byla by to humorná scénka, kdyby okolnosti nebyly tragické. Vláda Petra Fialy od prvních dní honí tři zajíce, přičemž chytit může nanejvýš dva. Chce pomáhat lidem v krizích, konsolidovat státní finance a nezvyšovat daně.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Šabata: Vládní rozpočtové a daňové historky nepřinesou občanům nic dobrého

Zkraje roku to vypadalo, že nebude nijak zvlášť podporovat domácnosti a firmy. Jenže pak přišla válka, vyletěly ceny energií a opozice kabinet kritizovala, že „nepomáhá našim lidem“.

Vláda tedy pomáhat začala – plošně a draze, což vystřelilo schodek letošního státního rozpočtu na 375 miliard. Ten na příští rok, o němž se začne ve sněmovně jednat ve středu, počítá s rozdílem mezi příjmy a výdaji 295 miliard a rozpočtové výhledy až do konce vládního mandátu jsou na úrovni 300 miliard.

Nechali tedy ministři utéct zajíce s cedulkou „Chceme stát, který nežije na dluh“?

Daňová reformu státu

Jen pro představu – asi 97 procent všech příjmů státu se musí vyplatit jako tak zvané mandatorní výdaje, tedy ze zákona – na důchody, platby za státní zdravotní pojištěnce, na úrocích ze státního dluhu a tak dál. Na všechno ostatní – od investic až po aktuální pomoc domácnostem a firmám – si stát musí půjčovat.

Kdyby se náhodou chtěl kabinet vrátit ke svému hlavnímu slibu dát jakž takž do pořádku státní finance a nezrušit přitom pomoc, musel by zvednout příjmy, tedy daně, nebo dramaticky osekat velké výdaje – na vzdělávání, zdravotnictví a na důchody. Premiér Petr Fiala nicméně v televizi NOVA řekl jasně: „Daně zvyšovat nebudeme. Tečka.“

Co by dělali ekonomové – ti zleva i zprava, členové i nečlenové vládního poradního NERVu? Zčásti a v upravené podobě by vrátili daně z příjmu před rok 2020, kdy je rukou společnou a nerozdílnou snížila ODS a Babišovo ANO – pomohlo to především bohatším lidem a stát to každý rok přijde na 100 miliard.

Zvýšit by se mohly daně z nemovitostí (nejnižší mezi zeměmi OECD), daně pro OSVČ by se měly přiblížit zdanění zaměstnanců, uvažuje se o zrušení podpory hypoték, životního pojištění a penzijního připojištění... Experti navrhují zvýšení spotřebních daní z cigaret a alkoholu, zrušení výjimky u tichého vína, jiné danění firem, zdanění dividend plynoucích do zahraničí nebo zrušení daňového zvýhodnění stravenek.

V hospodářsky logickém a sociálně ohleduplném celku by taková daňová reforma státu přinesla – propočty se různí podle mixu a sazeb – od 140 do 200 miliard ročně. Strukturální deficit, tedy rozdíl mezi příjmy a výdaji státu nesouvisející s aktuálními krizemi, je přitom 220 miliard.

Národní ekonomická rada vlády předloží ministrům svůj první návrh v listopadu. Zatím to vypadá jako zbytečná práce, protože premiér Fiala ve zmíněném rozhovoru řekl, že potřebné peníze vláda získá dočasnou válečnou daní a zavedením antibyrokratického balíčku.

Byla by to humorná historka, kdyby okolnosti nebyly tragické.

Autor je zástupce šéfredaktora deníku Právo

Petr Šabata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít