Na nic jiného než na Philipsovu křivku si nemůže ekonom vzpomenout, pokud do jeho počítače zabloudí zpráva, že se v září nezaměstnanost zase snížila na 3,5 procenta, tedy na čtvrt milionu lidí. To znamená, že zdražování bude zrychlovat, i když se Česká národní banka snaží, aby ho zbrzdila.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Holub: Nejsou lidi. A právě na těch nejdůležitějších místech

Z odstupu je ovšem zřejmé, že tady něco nehraje. Ekonomika se ještě nevzpamatovala z pandemické krize, nějaké volné pracovní síly by měly být k dispozici a mělo by jich být určitě víc než před krizí. Někam se tedy musely ztratit.

Potřebné vysvětlení je ovšem k dispozici. Období s covidem zrychlilo jeden z nepříznivých trendů na trhu práce. Zjednodušeně řečeno, lidé dávají přednost pracovním místům, která jsou financovány z veřejných prostředků, tedy z daní. Jde o bezpečná místa, kterých se nedotkne krize, navíc jsou v poslední době stále lépe placena.

Úředníků, učitelů, zdravotníků a sociálních pracovníků bylo koncem druhého pololetí, když už koronavirus odešel, milion a 80 tisíc.

Méně dělníků

To není méně než před začátkem krize, ale o 50 tisíc více. Ve veřejném sektoru tedy nouzi o pracovníky nepociťují, proto nabírají další a další, ovšem tento fakt nemá žádný pozitivní vliv na Philipsovu křivku ani na inflaci.

Zaměstnanci během krize ubyli jinde, nejvíc v průmyslu, kde se jejich počet snížil o 120 tisíc, 40 tisíc ubylo také v dopravě. Nejde přejít ani fakt, že skončilo 60 tisíc podnikatelů, z toho polovina v průmyslovém sektoru.

Výrobní podniky dnes mají zakázky, proto shánějí na pracovním trhu potřebné zaměstnance, jenže málokdo má dnes zájem, i když práci zrovna nemá. Nedostatek zaměstnanců v průmyslu a příbuzných odvětvích má přirozeně nepříznivý vliv na inflaci, protože, jak upozorňuje Philipsova křivka, méně dělníků znamená méně průmyslových výrobků a tedy i vyšší ceny zboží.

Převzato z Plusu

Zdá se, že už také Česko zapomnělo, odkud se bere blahobyt. Nepochybně se na něm podílejí služby a jistě jsou také nezbytné služby placené z veřejných rozpočtů. Lze však považovat za chybu, když jsou jejich zaměstnanci lépe placeni a ještě mají lepší pracovní podmínky než pracovníci v průmyslu, který je samotným jádrem blahobytu.

Tento trend však existuje a za pozitivní můžeme považovat snad jenom fakt, že se během koronakrize zrychlil tak, aby si ho všiml každý. Bude na příští vládě, aby neblahý vývoj co možná nejdříve obrátila.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít