Elektřina, plyn, teplo i voda, všechno zdraží. Proč přesně?

Energetický regulační úřad už zveřejnil údaje o růstu regulované složky ceny elektřiny a plynu pro příští rok. Máme tedy k dispozici další střípek do mozaiky cen energií v roce 2019.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vaření na plynu | Zdroj: Fotobanka Pixabay

Víceméně se potvrzují již dřívější odhady, že elektřina v příštím roce zdraží o osm až deset procent, zatímco plyn o něco méně, o pět až sedm procent.

České domácnosti se však budou muset smířit také se znatelným zdražováním tepla a vody. Z nových ceníků teplárenských společností, které byly dosud zveřejněny, vyplývá, že teplo podraží v průměru o 12-16 procent. Ceníky vodárenských společností na rok 2019, které zatím byly zveřejněny, ukazují na zdražení vody v roce 2019 o čtyři až pět procent.

Společným činitelem v pozadí zmíněných cenových nárůstů je současná ekonomická prosperita a zároveň stoupající nároky na ochranu životního prostředí. A zdaleka ne pouze v České republice. Například růst cen elektřiny má na svědomí zejména zdražování uhlí a dramatický růst cen emisních povolenek.

Klíčovou příčinou růstu cen uhlí v uplynulých letech bylo rozhodnutí čínské vlády omezit jeho ekologicky náročnou těžbu a místo toho jej dovážet. Citelné omezení celosvětové nabídky uhlí, které poté nastalo, způsobilo v době expanze globální poptávky silný tlak na růst cen.

Spotřeba domácností jako hlavní tahoun

Uhlí pochopitelně zdražilo i uhelným elektrárnám, které například v České republice produkují zhruba polovinu elektrické energie. Odtud už byl jen krůček ke zdražování velkoobchodní elektřiny, od níž se odvíjí cena pro domácnosti.

Ceny elektřiny a plynu letí vzhůru. Dodavatele letos změnilo nejvíc zákazníků za posledních šest let

Číst článek

Environmentální ohledy stojí i za zmíněným růstem cen emisních povolenek. Evropská unie se rozhodla reformovat dosud nepříliš funkční evropský trh s povolenkami na vypouštění oxidu uhličitého. V příštích letech tak bude z trhu povolenky stahovat, čímž zvýší jejich vzácnost a tedy cenu.

Firmy a podniky tak budou ještě citelněji než dosud penalizovány za emise oxidu uhličitého, což by je mělo přimět k větší aktivitě v přechodu na hospodárnější a celkově šetrnější využívání energie.

Za poslední rok cena povolenek vylétla o takřka 160 procent. Takže například uhelné elektrárny nebo uhelné teplárny nyní musí utratit více za „odpustky“. Vyšší cenu za povolenky pak příslušní dodavatelé promítají nakonec i do cen pro konečné odběratele elektřiny či tepla.

Na Tišnovsku je nedostatek vody. Obyvatelé si musí vystačit jen se 100 litry pitné vody na den

Číst článek

Růst cen elektřiny se následně přenáší do rychlejšího zdražování vody. To proto, že vodárenské společnosti elektřinou pohánějí například čerpadla.

Z plynu se podobně jako z uhlí produkuje elektřina. I když ne v uhelných, ale v paroplynových elektrárnách. Když roste cena elektřiny z uhlí, relativně atraktivnější se stává její produkce právě z plynu. To ovšem zvyšuje poptávku po plynu, a tedy jeho cenu. Takže nakonec zdražuje i plyn.

Poptávku po všech zmíněných druzích energií udržuje na vysoké úrovni globální hlad po nich, který je dán celosvětovou ekonomickou expanzí a intenzivní ekonomickou aktivitou. Ta samá celosvětová ekonomická expanze stojí třeba i za silnou poptávkou po českém exportu, a tedy za stále poměrně solidní kondicí tuzemské ekonomiky. Tu doprovází růst mezd v České republice.

Teplo může příští rok podražit. Výrobce tíží drahé emisní povolenky a konkurence malých výtopen

Číst článek

Jednotkové mzdové náklady v České republice v příštím roce porostou podle prognózy Evropské komise nejrychleji v celé Evropské unii. Jednotkové mzdové náklady přitom berou v potaz jak růst mezd, tak růst produktivity. Jinými slovy, říkají, že růst mezd u nás vysoce předčí růst produktivity. Čili to, že si na takový růst nejsme s to vydělat.

Neudržitelnému nárůstu personálních nákladů čelí pochopitelně i těžební společnosti, provozovatelé elektráren, tepláren či vodáren. Musí navyšovat mzdy svým zaměstnancům, aby neodešli jinam. I růst mezd pak samozřejmě promítají do konečné ceny elektřiny, plynu, tepla či vody.

Ekonomika si zkrátka část mzdového nárůstu, který Čechům dopřává, zase bere zpět. A Čechům to začíná vadit. Jejich spotřebitelská nálada, kterou každý měsíc sleduje Český statistický úřad, se mezi říjnem a listopadem dramaticky zhoršila. Nejvýrazněji za posledních sedm let.

Pokud se bude zhoršovat i v příštích měsících, ekonomika jako celek dále zpomalí. Spotřeba domácností je totiž jejím hlavním tahounem. Jde o další neklamné znamení, že ekonomicky bujará doba je pryč.

Autor je hlavním ekonomem Czech Fund.

Lukáš Kovanda Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme