Energetická krize jako požehnání

I když lze do určité míry dohodu evropských ministrů o úspoře spotřeby zemního plynu o 15 procent během topné sezóny ve snaze snížit závislost na dodávkách plynu z Ruska hodnotit kladně, přesto bude napínavé, až přijde zima, zda nezůstane jen u hezkých slov a Evropa se opravdu pochlapí, začne šetřit a těm, jimž se vzdor úsporám nebude dostávat, z toho mála, co ušetřila, přispěje.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Termostat

Termostat | Zdroj: Shutterstock

Sama skutečnost, že dohoda není povinná, ale dobrovolná, že obsahuje řadu výjimek, svědčí o tom, že se nejspíš nadějeme toho horšího, než abychom nakonec byli příjemně překvapeni.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ivan Štern: Energetická krize jako požehnání

Už dnes můžeme vyloučit solidaritu ze strany Maďarů. Pro jistotu přijali zákon, který zakazuje vývoz plynu ze země. List blízký vládě, Magyar Hírlap považuje v dohodě deklarovanou dobrovolnost za podvod. Stačí přece, aby pět evropských zemí, ocitnuvších se v nouzi vyvolalo energetický poplach a úspory začnou být povinné.

Řekové, odkazujíce se na souznění s Italy, Španěly a Portugalci, ač dohodu přijali se skřípějícími zuby, ji považují za diktát severských zemí, zejména Německa, závislého na ruském plynu vůbec nejvíc. Rozčarovaní jsou i proto, že jim neprošel návrh celoevropsky ceny energií zastropovat.

Česko zaspalo v podpoře efektivních zdrojů, solární panely by lidem pomohly, míní sociolog Prokop

Číst článek

Francouzský parlament pod tlakem levicových i pravicových populistů přijal zákon, kterým zavádí cenové brzdy, pokud by ceny energií měly vzrůst nad určitou úroveň. Ve skutečnosti jde o plíživé zastropování.

Dosavadní zkušenosti se zastropováním jednoznačně prokazují, že cenový strop nevede k úsporám, ale ke zvýšenému až marnotratnému plýtvání energiemi.

Němci zbývající Evropě připomněli, že během koronakrize spolu s Francouzi naplnili Fond obnovy, určený solidárně všem Evropanům, částkou ve výši 800 miliard euro. Sami Němci převzali veškeré záruky za likviditu fondu.

Rakouská cesta

Rakušané jsou přesvědčeni, že jejich způsob úspor představuje optimální cestu a že by se měl stát vzorem pro celou Evropu. Plošné zastropování odmítají. Považují za nemístné, aby stát pomáhal boháčům vytápět jejich rozlehlé byty a vyhřívané bazény.

Naopak účty za spotřebovanou energii převezme a proplatí rodinám potřebných. Jen ale do přesně stanovené výše. Překročí-li spotřeba stanovenou výši, je už na konkrétní rodině, jak dodavateli toto přečerpání vyrovná. Tentokrát za tržní cenu.

Nejen, že stát tak přiměje většinu Rakušanů šetřit energiemi, ale připraví je i na změněný způsob života, jež si začíná vynucovat změna klimatu a s ním spojená proměna energetiky v energetiku dekarbonizovanou.

Chce-li Evropa pomoci Ukrajincům vyhrát válku nad Putinem, tak kromě dodávek zbraní ho dokáže utočit, sníží-li výrazně vlastní energetickou spotřebu. Energetická krize se tak svým způsobem stává požehnáním. Naučí nás čelit oteplování klimatu a přidá k tomu bonus, kterým natrhneme tipec ruskému imperialismu.

Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost

Ivan Štern Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme